Podtitulek knihy zní: „Praktický ATLAS managementu“. Je tento název oprávněný? Každopádně jde o jedno z nejkoncentrovanějších podání problematiky managementu. Předmětem sporu může být odpověď na otázku, zda obsah vystihuje celý komplex toho, co by do atlasu managementu patřit mělo. Pojem „atlas“v tomto případě odpovídá spíš způsobu podání obsahu. Po pečlivém prostudování knihy soudím, že slovo „praktický“ v podtitulku knihy odpovídá více účelu knihy než způsobu podání. Obsah knihy společně se zvolenou metodou podání přesto výrazně usnadní manažérům-praktikům orientaci v bohaté síti příčinných vztahů, vyskytujících se v managementu firem. Přispívá k tomu kombinace textových a grafických, resp. schématických informací.
         Autor knihy uvádí, že se pokusil shrnout to, co mu připadá nejužitečnější při „vpouštění zdravého rozumu  a pořádku do systému zvaného firma“. Výsledkem prostudování knihy by podle toho mělo být pochopení souvislosti úspěchu firmy, aktivit managementu a chování lidí. Manažéry bezpochyby potěší v knize více pozornosti lidem než technice. Autor respektuje roli manažéra, který dosahuje cílů prostřednictvím práce jiných lidí. Chování systémů, jejichž součástí jsou lidé, nelze nikdy úplně předpovědět.  Sympatické je, že autor chápe relativnost přínosu svého exaktního přístupu k souvislostem a vazbám. Dobře chápe, že nelze napsat příručku, která by stanovovala postup v každé konkrétní situaci, což ale neznamená, že nelze zobecnit vůbec nic - v tom vidím základ optimismu autora knihy. A kvalita zobecnění praktických a teoretických poznatků podaných v knize je vysoká.
          Pokud se obsahu knihy týče, je rozdělen do tří navzájem provázaných částí, které jsou věnovány:
- fungování firemního organismu jako celku
- roli jednotlivých lidí v tomto organismu a
- problematice skupin, týmů a jiných org. jednotek
            Víme-li proč se něco děje, jsme na dobré cestě k pochopení , jak na to reagovat! Tak nějak jsem z obsahu pochopil hlavní motto knihy.
          Hoříme o 3 částech knihy - ale nejde o zcela samostatné části, zastřešující je problematika firmy, ve které se projevuje jednotlivec i týmy. Analyzy disfunkce firemních systémů vždy vedou k souvislostem s lidskými zdroji. Podstata firemního rozvoje je v práci se schopnostmi a postoji lidí, kteří vnášejí do firmy prvky neuspořádanosti a zároveň jsou klíčem k jejich řešení. Na pozadí tohoto zdánlivého paradoxu probíhá rozvoj firmy.
           V první části knihy autor postupně definuje okruh vlastností, které by měla mít firma schopná se úspěšně rozvíjet v turbulentním prostředí, napovídá v jakém pořádá se těmito vlastnosti zabývat a jak jich lze dosáhnout. Uvádí a srovnává dva koncepty firemní kultury, především zdůrazňuje jak zásadním zdrojem  je systém firemních myšlenek, jenž určuje cíle firmy a cesty po kterých míní za těmito cíli jít Za významný moment 1. části knihy považuji konkretizaci pojmu „lidské zdroje“ - nejsou jimi lidé, ale lidské vlastnosti, ze kterých přichází lidská práce, reálná aktivita, kterou její nositel vytváří nové hodnoty. Výsledkem rozboru v první části je PYRAMIDA vitality. Podmínkou řízení firmy je poznání co se v ní děje a proč. Čtyřmi vitálními znaky, které se starají o pořádek a zdravé fungování firmy jsou podle autora knihy: užitečnost , efektivita, stabilita,dynamika.
            Druhá část knihy se věnuje strategii a taktice péče o klíčové prvky firemního organismu - o lidi, přinášející do firem důležité zdroje. Obsahuje pohled na lidské zdroje a na péči o ně z pohledu manažérské role. Začíná definicí požadavků na lidské zdroje, v jakém pořadí s nimi pracovat a jak tyto požadavky ve stanoveném pořadí naplňovat. Výsledkem úvah v 2. části knihy je PYRAMIDA kultury, která manažérům pomůže poznat jak vést lidi, kteří pro firmu pracují. Odpovídá základním rysům doporučovaného přístupu k práci s lidmi, kteří mají podporovat firemní myšlenky a vytvářet ve firmě hodnoty. Schéma „Stavba pyramidy firemní kultury“ uvádí následující vrstvy: definice, orientace, motivace, habilitace, synergetizace a integrace.
            Předmětem pozornosti 3 části knihy jsou specifické firemní subsystémy - skupiny lidí. V této části se autor dívá na vztahy mezi lidmi podrobněji než v části předchozí. Zkoumá vztahy horizontální, partnerské, vztahy vertikální, reprezentované vztahovou interakcí mezi manažérem a skupinou, která má s manažérem spolupracovat. Hlavně se zabývá proměnou skupiny v tým a vzniku specifické vlastnosti týmu - synergie. Synergii autor chápe jako zdroj přidané hodnoty přinášené týmem ( ve srovnáním s přínosem skupiny ). Tato část knihy odpovídá na otázku , jak může manažér synergii pomoci na svět a jak ji v týmu, za který manažér odpovídá, udržet při životě. Výsledkem třetí části je uvedení třetí shrnující pyramidy - PYRAMIDY řízení s jejími vrstvami charakterizovanými jako: chaos, důvěra, pořádek, aktivita, synergie.
           Co při studiu knihy hned na první pohled vynikne:
- komplexnost obsahu spojená s vysokou mírou kompaktnosti výkladu
- utříděnost problematiky a standardní struktura obsahu
- akcent na příčinné souvislosti
- snaha o exaktnost ve vyjadřování
- kombinace textu a schematického-grafického vyjádření
         Kniha je v mnoha směrech unikátní. Řada věcí může proto vyvolávat pochybnosti při hodnocení knihy. Komentář vyžadují přínosy grafického znázornění, které mohou vyvolat diskusi. Schematické znázornění používá autor s vědomím, že ne vše se dá vtěsnat do schémat. Použití grafického vyjádření vztahů je bezesporu vhodnější pro ilustraci vztahů ve firmě, méně pro jednotlivce a skupiny ( motivace, vztahy mezilidské kvalitativní charakteristiky.) Předností schémat je, že nutí k exaktnosti a často nás dobře chrání před nekonkrétním „kecáním“ a to nejen  při hodnocení kvantity, ale i kvality. Šipka musí vést odněkud někam. Respektovat je třeba i určité riziko nesouladu v chápání schématu na straně tvůrce schématu a na straně čtenáře při jeho snaze o interpretaci schématu. 2D prostor pro grafy je dalším těžko překonatelným omezením.
         V metodickém přístupu dává  autor přednost "proč" před "jak"
Vychází z poznání, že kdo ví proč, může postup modifikovat. Známé poznatky jsou v knize jinak strukturovány, čímž běžně používané přístupy dostávají nový kontext.  Jako příklad autor uvádí: „uspořádat procesy ve firmě není nic nového, je to nástroj k něčemu, nikoliv cíl sám o sobě.“ ( Napadá mne, že by mohlo jít o vhodný korektiv v aktuálnímu akcentování procesního managementu? ) Není vhodné zapomínat na účel, kterému mají sloužit NÁSTROJE managementu. Jen tak můžeme nástroje sami nejen hledat, ale i modifikovat.
         Pro přiblížení způsobu, jakým schémata přibližují obsah uvádím výběr názvů vybraných schémat ( z celkového počtu 63 ):
           Příklady názvů schémat:
- příklad vztahové analýzy
- pyramida potřeb
- definice procesů
- funkční model firmy
- definice cílů firmy
- definice cest
- proaktivní řízení
- pyramida rozhodování
- nástroje vnější dynamizace
- pyramida firemní kultury
- pyramida stimulů
- možnosti vztahového chování
- potenciál vztahů
- vlastnosti úspěšných týmů
- proces přeměny skupin v tým
- spontánní zrání skupiny (při přeměně v tým)
- pyramida řízení
            Autor odkazuje na obsah vlastní práce: "Synergický management" a pro jednotlivé části uvádí základní doporučenou literaturu.
         Kniha je v mnoha směrech pozoruhodná a unikátní a může být vynikajícím pomocníkem k utřídění problematiky managementu firmy, k pochopení souvislosti úspěchu firmy, aktivit managementu a chování lidí-jednotlivců, skupin lidí a týmů. Při respektování určitých omezení spojených s mluvou schémat - viz uvedené poznámky – lze knihu jednoznačně doporučit. Kniha je psána srozumitelným jazykem. Prostor 150-ti stran ( z toho je 63 stran schémat ) je využit velmi efektivně. Heslovitý výklad některých známějších pojmů a souvislostí si čtenář snadno doplní využitím dobře vybrané doporučené literatury. Použití schémat by nemělo v žádném případě vést k posílení schematického přístupu k managementu, ale právě naopak! Kniha může být dobrým vodítkem nejen pro manažérskou praxi, ale s nemenším úspěchem může být základem pro zvládnutí systémového přístupu k managementu – a to nejen firmy. Na základě svých vlastních manažérských zkušeností mohu prohlásit, že záměr na uvedení toho nejužitečnějšího při „vpouštění zdravého rozumu a pořádku do systému zvaného firma“ se autorovi podařilo naplnit.

Doc. Ing. Arnošt Katolický, CSc
Doc.aka@akamonitor.cz
www.akamonitor.cz
2. ledna 2003.