Nejnavštěvovanějšími stránkami jsou weblogy: ITSM/ITIL, VISIO, e-Learning, digifoto a j.
     

Doc. Ing. Arnošt Katolický, CSc

AKADEMIE MANAGEMENTU AKA-KONZULT

HOME

KONTAKT

Poradenství, vzdělávání a zpravodajství

SOUDNÍ ZNALEC

A K A   M O N I T O R


RECENZE
----------
DigiFoto
----------
E-books
 

 

NOVINKY
ČASOPISY

 

MAPA

 
E-books
Projekt. manag.
Znalost. manag.
E- business
E-learning
Nová ekonomika
Inovace
Reportáže
Recenze
Foto-Video
 

Měsíční
návštěvnost
AKA MONITORu
v lednu 07
285.326
přístupů

 
aaa

K N I H Y - R E C E N Z E - 2001 až 2007

 

EKONOMICKÁ PSYCHOLOGIE
Karel Riegel
 


 

         

       Téma knihy mne na první pohled zaujalo. Původním vzděláním jsem ekonom, ale životní cesta mne zavedla záhy do oblasti projektování a zavádění informačních systémů, kde jsem se setkal nejen s technickou problematikou, ale i s ekonomikou, managementem a tím pádem i s psychologií a sociologií. Výzkumná práce v oblasti teorie informačních a řídících systémů, spojená s docentskou habilitací, mi otevřela dveře k poznatkům z teorie systémů, informací, algoritmů a rozhodování. Snad právě proto mne vždy přitahovaly a i nadále přitahují problémy interdisciplinární povahy. V těchto oblastech je dynamika vývoje poznání největší, v těchto oblastech je radost zkoumat, studovat i pracovat. Tak jako si nelze představit práci manažéra bez ekonomiky, nelze si ji představit i bez psychologie. A i když v teorii se tyto dvě discipliny často teprve "seznamují", v praxi managementu jsou dávno objektivně neoddělitelné. Jak brzo a jak dobře to jednotlivý manažér, ale ve firmě i celý management pozná, tak brzo bude mít větší či menší šanci dosáhnout úspěchu.
       K obsahu knihy lze přistupovat dvojím způsobem. Čtenář, který se zajímá nejen o souhrnné poznatky ale i o podrobnou argumentaci, bude studovat odstavec po odstavci. Měl by počítat s tím, že to v řadě míst nebude zrovna "čtení ke kávě", nýbrž náročnější proces seznamování s poznatky, které v podobně koncentrované podobě bude obtížně hledat. Čtenář, který od knihy očekává především základní orientaci v problematice a dobře míněné rady pro svoji praktickou činnost, využije možnost dobré orientace v obsahu knihy a vybere si to, co potřebuje. Recenzi jsem pojal tak, abych tuto základní orientaci v obsahu knihy čtenáři ještě více usnadnil. Čtenář bude překvapen myšlenkovým bohatstvím knihy, podrobně přibližujícím přístupy vlastní oběma základním disciplinám - ekonomice a psychologii. Výborně podané pasáže, věnované pojetí a podmínkám účinnosti metod a metodologií, využije čtenář v mnoha dalších souvislostech, nejen v kontextu s obsahem této knihy.  
       Abych co nejlépe přiblížil nejen obsah, ale zejména přístup autora k tématu, zvolil jsem v recenzi kombinaci vyjádření svých dojmů z knihy s volnými citáty z jejího obsahu.
       Kniha je rozdělena do 4 částí
- VZNIK A VÝVOJ EKONOMICKÉ PSYCHOLOGIE
- ZÁKLADY MIKROEKONOMIE POHLEDEM PSYCHOLOGIE
- PSYCHOLOGIE V EKONOMICE VŠEDNÍHO DNE
- METODOLOGICKÉ PROBLÉMY EKONOMICKÉ PSYCHOLOGIE
       První kapitola se věnuje vzniku a vývoji ekonomické psychologie. Hledá její kořeny v názorech a vidění světa představitelů hlavních ekonomických škol. Přehledně uvádí počátky vědeckého bádání v této oblasti.
       Druhá kapitola je věnována teoretickým základům spojení psychologie s ekonomií. Uvádí rozbor hlavních ekonomických pojmů z hlediska psychologie. Tyto pojmy jsou pojednány pomocí herních situací. Autor v této části prezentuje rozbor speciálních problémů ekonomické psychologie - daní, darů, nakupování, spoření a pod.
       Třetí kapitola se věnuje ekonomice všedního dne. Mapuje principy dvou hlavních pilířů ekonomiky - domácností a firem, spolu s hlavním prostředkem jejich spojení - penězi.
       Poslední kapitola mapuje metodologické problémy ekonomické psychologie. Po rozboru pojmu metoda v ekonomii a v psychologii, hledá syntézu - metodu ekonomické psychologie. Mapuje pojem racionality, rozhodování a řešení problémů.  I ty nejlepší ekonomické modely jsou nakonec modely lidského chování. Ekonomie pojednává převážně o straně výstupů, psychologie převážně o straně vstupů.
       Ekonomická psychologie není "vynálezem" posledních let. Už více jak 30 let, se ekonomové a psychologové setkávají a řeší otázky „společného zájmu". 30-tý, výroční kongres společnosti IAREP se konal v roce 2005 v Praze. Ale kontakty psychologie s ekonomií nejsou jediné. Ekonomická psychologie se v mnoha liniích stýká nebo prolíná zejména se sociální psychologií, sociologií, marketingem i psychologií práce a organizace. Doposud ve veřejnosti existuje představa, že jde o obor blízký psychiatrii, který se zabývá řešením osobních problémů pacientů, inteligencí atd. Na druhé straně málo psychologů vidí spojení mezi tím, co dělají, a ekonomikou, pokud nejde o řešení jejich vlastní ekonomické situace.
       Psychologové se, podle názoru autora, až dosud setkávali nejčastěji s odvrácenou stranou prosperity - s řadou mnohdy nečekaných a často nežádoucích důsledků života společnosti orientované na výkon: s prázdnotou konzumu, rozpadem rodin, samotou dětí a pod.
       Pochopení souvislostí ekonomie a psychologie neusnadňuje ani skutečnost, že v dostupných učebnicích ekonomie jsou definice základních ekonomických pojmů podány jazykem ekonomie a zpravidla tak, že psychologické souvislosti zde nejsou zřejmé. Autor se proto rozhodl autor podrobit zkoumání takové pojmy: koupě a prodej, práce, dělba práce, uzavřené hospodářství, peněžní směna, konkurence, vzácnost a hojnost, chudoba a bohatství, nabídka a poptávka. Při tom byly aplikovány přístupy, odpovídající metodám aplikovaným v ekonomické psychologii.
       Ekonomická psychologie hledá psychologický obsah hlavních ekonomických jevů - (peněz, daní, darů atd. )  a hledá psychologickou interpretaci ekonomické praxe. V ekonomických pojmech, teoriích a praxi jsou zašifrována pravidla a zákonitosti lidského chování. Zajímá ji, proč lidé v ekonomice jednají právě tak, jak jednají, a jak tyto situace prožívají. Vychází z toho, že lidé se neřídí podle apriorních zákonů, ale podle svých zájmů, postojů, motivů, preferencí a předpokladů. A protože řada důvodů lidského jednání je nevědomá, vymyká se řada ekonomických jevů tomu, co bychom chtěli nazvat řízením.
       Za základní osu ekonomiky považuje autor firmy spolu s domácnostmi. Od firem k domácnostem (a dalším firmám) jde tok výrobků a služeb, od domácností k firmám směřuje tok pracovní síly. Trh váží, oceňuje jednotlivé aktivity a generuje opačné toky peněz. Jejich spojení autor čtenáři přibližuje uvedením představy pólů glóbu: všechny poledníky v nich začínají a končí, prostor mezi nimi je naplněn jakousi „hmotou" (masou interakcí a produkčních činností), kterou můžeme nazírat z různých „polárních" úhlů pohledu. Činností, které jsou v domácnosti často provozovány v doprovodu silných emocí, by měly teoreticky být ve firmách prováděny neosobně, objektivně a chladně. Mnohdy jsou však firemní procesy doprovázeny emocemi jedinců i velkých skupin, které mohou vést ke zkratům a střetům a podstatnému odchýlení od očekávané racionality.
       Ekonomická psychologie pokrývá široké spektrum od zcela konkrétní, neabstraktní malé rodinné firmy až po velké, nadnárodní, zpravidla abstraktní až symbolické firmy. V jedné skupině tedy máme mikroskopické struktury, tvořené v krajním případě jedním člověkem, příp. několika málo společníky, několika málo zaměstnanci (někdy včetně rodinných příslušníků), a současně obrovské konglomeráty, jejichž ekonomická síla a rozsah jsou globální a překračují dokonce možnosti některých států.
      Autor ve své práci vychází z předpokladu, že souvislost ekonomické psychologie s problematikou domácnosti pochopí čtenář snadněji, než souvislosti s problematikou firmy. Zřejmě proto se problematice firmy z pohledu ekonomické psychologie věnuje velmi podrobně. Ekonomická psychologie - protože hledá psychologické v ekonomickém - se na firmách snaží psychologicky interpretovat ekonomické stránky firemních činností a procesů, upozornit na jejich dosud skryté stránky a přispět k jejich ovládání, regulaci, řízení - optimalizaci. V této souvislosti upozorňuje autor na rozdíl: sociální psychologie vysvětluje především mezilidsky vztahovou stránku, ekonomická psychologie se věnuje systému hmotných a funkčních stránek života rodiny - domácnosti. Upozorňuje na skutečnost, že v řešení problémů domácností nalézáme zásadní rozdíly už v kritériích toho, co je vnímáno jako problém. Značné rozdíly jsou v metodách jeho řešení. V jejím rozhodování je vysoký podíl emocí a je silně ovlivněno vzájemnými vztahy členů.
       Firmy a organizace jsou považovány za samozřejmou součást našeho prostředí. Pozornost vzbuzují tehdy, když nefungují. Autor klade v knize otázky typu: Co to je vlastně firma? A co je to firma z psychologického hlediska? Upozorňuje na to, že pojem „firma" má řadu významů. Firma jako organizace je strukturou činností a součinností, výsledkem vnitřní dělby práce ve firmě. V knize je zdůrazněn význam zpětné integrace práce na výstupu procesu. V této části rozboru akcentuje autor význam souboru znalostí a souboru vztahů k okolí - životnímu prostředí a veřejnosti. Firma je také strukturou sociálních vztahů členů zárodečné sociální skupiny, jejich komunikace a interakce, sympatií a antipatií, spolupráce atd. Firma si vytváří svou kulturu, která je zpočátku výrazem přání, tendencí, aktivit a osobností zakladatelů a jejich prvních následníků, v čase se však stabilizuje jako výslednice střetu vnitřních a vnějších tlaků.
       Firma jako celek si utváří své hodnoty, normy, očekávání, své komunikační kanály, jazyk, mýty, rituály a symboly, které se v čase „usazují" jako předpřipravená rozhodnutí, vzorce řešení krizových situací. Kultura firmy je v dnešní době dosti často „vícesložková". Podnikatele považuje autor, v souladu s přístupem ekonomické psychologie, za tvořivý subjekt, který má cit pro příležitosti, vidí je tam, kde ostatní lidé procházejí bez povšimnutí, je vysoce motivován samotnou činností a její finanční výsledky, ať už pozitivní či negativní, jsou spíše v roli doprovodných faktorů.
       Pozoruhodná je v knize i úvaha na téma: firma jako nástroj myšlení. Bližší je stále ještě pojetí firmy jako nástroje násobícího fyzické a posléze finanční síly zakladatele, majitele, jednotlivých zaměstnanců, tedy silové pojetí, které je dědictvím industriálního věku. Myšlení představuje autor jako chápání světa - uchopení nutného v možném, zákonitého v nahodilém, jistého v pravděpodobném. Je to práce nikoli s hmotnými předměty, ale s jejich reprezentacemi. Cituji autora: "Obrazně řečeno - nemusíme jako moucha narážet do skla, pokud jej vidíme."
       Z ohromného počtu faktorů a souvislostí týkajícího se firem se autor v knize zaměřuje výběrově jen na některé. Psychologie práce a organizace sleduje především ty aspekty činnosti firem, které se týkají jejich vnitřní „mechaniky" a „dynamiky", jejich struktury, dělby práce a samotné práce.  V knize je podrobeno rozboru rozhodováni organizace, které podle autora probíhá v kontextu individuálních životů jejích členů.  Vztah mezi problémem, procesem a výsledným rozhodnutím je mnohdy obtížné vysvětlit.  Jedinci a útvary často bojují o podíl na moci a přístup k rozhodování, a když je získají, nedovedou je využít nebo jsou k těmto možnostem laxní. Drobné příčiny mnohdy působí závažné potíže. Do rozhodovacích procesů se promítá mnoho obranných mechanismů.  Každý potenciální účastník rozhodovacích procesů musí provést osobní rozhodnutí týkající se rozdělení svého času a pozornosti mezi různé a často si konkurující požadavky. Každé konkrétní rozhodnutí bude tedy výsledkem jak objektivně nalezených variant a jejich podmínek, tak souboru proměnlivých subjektivních skutečností týkajících se příslušných řešitelů.  Jelikož rozhodování v podmínkách jistoty vlastně neexistuje, otevírá se podle autora veliký prostor pro vysvětlení, co se tedy děje v běžném rozhodování. V knize jsou v této souvislosti rozebrány pojmy a vztahy: očekávaná hodnota, subjektivní užitek, subjektivní právo, subjektivně očekávaný užitek, rozhodování a čas, racionalita a ekonomické chování.
         Velkou pozornost věnuje autor perspektivám ekonomické psychologie, při čemž zdůrazňuje podmínku jejího rozvoje - vznik a rozvoj adekvátní teorie. Má-li se ekonomická psychologie rozvíjet, nemůže se tak stát bez adekvátní teorie ekonomické, ale ani bez zásadních posunů v teorii psychologické. Rozvoj ekonomické psychologie spojuje autor se syntézou základního a aplikovaného výzkumu. Za podstatně považuje autor prohloubení našich znalostí o motivačních faktorech, hodnotových orientacích, o procesech sociálního srovnávání a ovlivňování, o učení v podmínkách úspěchu i selhání. Za otevřenou kapitolu považuje psychologický výklad makroekonomických problémů - inflace, nezaměstnanosti (ne jako problému jedince, ale systému), monetární a fiskální politiky, včetně takových praktických otázek, jako je přechod na euro apod.
       Vysoce si cením obsahu kapitoly věnované metodě a metodologickým problémům ekonomické psychologie. Její praktické uplatnění je závislé na mnoha dalších okolnostech, jako je přijetí jejích možností ze strany manažerů, politiků i občanů, na dostatku prostředku a pod., které nemůže sama ovlivnit. Potenciál i hranice jejího působení vytyčuje metodologie. Metodologie se nevyčerpává přehledem používaných metod. Metodologii považuje autor za útvar obecnější. Metoda může být přesné definovaná, může být zhmotnělá do podoby nástroje a může být „přístupem", dokonce „postojem". Na jedné straně nelze dost dobře oddělit předmět a metodu zkoumání, protože jsou v nutných, až téměř kauzálních souvislostech. Autor zdůrazňuje poznatek, podle kterého metoda musí být adekvátní předmětu zkoumání. Metodu považuje za zvěčnělou podstatu toho, co má být zkoumáno. Na druhé straně není metoda nijak silně spojena s cílem jednání. Tytéž metody lze použít k různým, dokonce protichůdným cílům.
       Pro pochopení přístupu ekonomické psychologie je, podle Karla Riegela, důležité vědět, že ze všech možných procesů světa se ekonomie zaměřuje na ty, které vznikají tam a tehdy, kdy jsou v každé vteřině současně vyráběna obrovská množství výrobků, pěstováno obrovské množství plodů, poskytováno množství služeb a stejně tak jsou tato množství nakupována a spotřebována. Ze všech možných mezilidských interakcí a individuálního jednání si ekonomie vybrala takové situace, jejichž dominantním znakem je vzácnost (méně iiž hojnost) určitého zdroje. Co je a co není prospěchem, je určeno výlučně zájmem daného jedince, nikoli vyšší autoritou. Přestože je tedy zkoumána jen část světa, je to stále ještě část natolik komplexní a složitá, že musí být zjednodušena. Ekonomie abstrahuje od celostní, holistické stránky těchto situací, od jejich bohatosti, proměnlivosti a dynamiky, a vybírá zpočátku vždy jen některé skutečnosti, proměnné, ty izoluje a zkoumá jejich vztahy. Psychologie je zdánlivě ve výhodnější situaci. Od svého vzniku pracuje nejen s pozorováním, ale i s jeho nejvyšší formou - laboratorním experimentem. Ovšem psychologický experiment je věc dvousečná. Někdy je jeho síla taková, že zkoumaný jev nejen vyvolá, ale i změní.
       Není málo ekonomů, kteří hledí na psychologii negativně, a psychologů, kteří mají odpor ke všemu ekonomickému. Na obou stranách přitom stojí inteligentní a charakterní lidé.
       Vztah partnerů dialogu - ekonomie a psychologie - charakterizuje autor zdůrazněním poznatku, podle kterého se "partneři" nesnaží negovat, zpochybnit, natož zesměšnit tvrzení druhé strany, ale pochopit je, vysvětlit, interpretovat ve svých pojmech a tím přispět ke vzájemnému pochopení a k řešení problémů života, které vždy mají jak ekonomické, tak psychologické stránky. Ekonomická psychologie si podle autora nenárokuje patent na „věčné pravdy". Autor čtenáře přesvědčuje o přednostech ekonomické sociologie, která umí zmapovat, co se vlastně děje, jak, proč, co je tu náhodné a co zákonité, umí najít řád v chaosu. Ekonomická sociologie nás upozorňuje na to, že ekonomická socializace nekončí fyzickou a právní dospělostí, že existuje i „ekonomická zralost", bez níž i ve zralém věku naletíme prvnímu podvodníkovi, který slíbí nějaké „výhody". Domácností, firmy a peníze mezi nimi tekoucí, to jsou průřezové problémy, kde opět nacházíme překvapivé skutečnosti. Metodologie nám říká, co s tím vším můžeme udělat, co nikoli, na co dát pozor, čemu se vyhnout, kde jsou slepé uličky. Že je to všechno na začátku, je víc než zřejmé.
       Jak autor píše v závěru své knihy, pokusil se popsat průnik dvou důležitých oborů, ve kterém "postupně, jako víno, uzrává nová vědní disciplína". "Téměř všemi směry lze jít, všechny problémy rozvíjet a nacházet jak neobyčejná poučení, tak řešit praktické problémy každodenního života, nacházet nové pohledy na psychologii i ekonomii a impulzy pro jejich další rozvoj. Řada bazálních ekonomických jevů a procesů je zcela nepochybně koncentrátem psychologických obsahů." ( Citát ze závěru knihy.)
       Blahopřeji GRADĚ k zařazení tohoto titulu do edičního plánu a to jak pro aktuálnost tématu, tak pro volbu kompetentního autora. Knihu doporučuji manažérům, psychologům i ekonomům.  Po prostudování knihy jsem navíc přesvědčen o tom, že přispěje k rozšíření obzoru každého zvídavého čtenáře, protože osvětluje mnohé souvislosti života každého člověka v současné společnosti.

Arnošt Katolický ©
Doc.aka@akamonitor.cz
http://www.akamonitor.cz/
11. března  2007.

 

Další recenze ZDE

 
 

Nejnavštěvovanější  weblog věnovaný tématu "ITSM - ITIL"
(
IT Infrastructure Library)

PODCSASTING
nový weblog věnovaný PODCASTINGU

Katalog recenzí

 

   Autor obsahu a webmaster: doc.aka@akamonitor.cz