AKA MONITOR  - www.akamonitor.cz - doc.A. Katolický


Monitoring

 časopisů
weblog

 

Recenze knihy
"
Kreativní světlo ve fotografii"
Jan Pohribný
 

Odborný weblog
NOVÉ KNIHY


Nový weblog
EXPRESSION
STUDIO 4


Nový weblog
MIND MAP AKA


Digitální
FOTO

weblog


Fotogalerie
AKA MONITORU


AKA MONITOR
ISSN 1804-042X


Copywrite Zoner software, a.s.

22. 6. 2011. představil ZonerPress pozoruhodnou knihu Jana Pohribného, který je znám svými netradičními postupy a efektními světelnými konstrukcemi vytvářenými jednoduchými prostředky. Na webové stránce svého weblogu http://newbooks.akamonitor.cz jsem slíbil opublikovat podrobnější informaci formou recenze knihy.

Práci na recenzi jsem několikrát začal a posléze knihu opět opakovaně odložit. Důvod nespočíval v tom, že by mne kniha nezaujala, právě naopak. Uvědomoval jsem si náročnost svého snažení, co nejvěrohodněji zprostředkovat návštěvníkům svého portálu kvalitu knihy.
Znovu jsem si uvědomil skutečnost, že fotografická literatura je v mnoha směrech specifická. Více než v jiné literatuře hrají roli ukázky fotografií, které jsou zařazovány z řady důvodů. I když, přirozeně, prezentují odbornost autorů fotografií, jejich hlavní poslání je v harmonickém spojení s textovou částí publikace při podání obsahu.

Kvalita fotografické publikace závisí na celé řadě faktorů:
- na kvalitě textové části, její struktuře a logice obsahu,
- na srozumitelnosti podání hlavních myšlenek knihy,
- na výběru fotografií, jejichž úloha v knize se neomezuje pouze na ilustraci,
- na tom, jak dobře fotografická část rozvíjí a doplňuje autorův obsahový záměr,
- na vyváženosti textové a obrazové části knihy.   
V tomto místě mohu konstatovat, že kniha Jana Pohribného uvedeným parametrům
kvality fotografické literatury na 100% vyhovuje.

Na webové adrese stránky knihy
http://www.zonerpress.cz/kniha/pro-grafiky-a-fotografy/kreativni-svetlo-ve-fotografii
najdete podrobnou anotaci a možnost zalistovat si v knize.
Získáte tak věrnou představu o grafickém i obsahovém provedení knihy.

Nejspíš jste využili možnosti seznámit se s výstižnou anotací knihy na stránkách ZonePressu. Po prostudování knihy se pod anotaci mohu pomyslně s klidným svědomím podepsat. Co mi tedy, jako recenzentovi, vlastně smysluplného zbývá? Nebudu dále rozvíjet charakteristiku knihy svými slovy, nýbrž dám slovo přímo autorovi,
z jehož textu jsem vybral několik upravených citátů k hlavním myšlenkám knihy. Současně jsem z obsahu vybral některá dílčí témata, která mne zejména oslovila. Ale i tak jsem se nevyhnul riziku, že to ještě pro přiblížené knihy nemusí být plně v pořádku, jelikož myšlenky jsou autorovy, ale jejich výběr je můj. Tak mi držte palce, aby  byla moje recenze přínosem.

Obsah knihy
SVĚTLO JAKO KREATIVNÍ NÁSTROJ l CÍL
DENNÍ SVĚTLO? PŘIROZENĚ!
UMĚLECKÉ OSVĚTLENÍ
KOMBINOVANÉ SVĚTLO
LUMINOGRAFIE
SVĚTELNÁ PROJEKCE A OBJEKTY
OTISK SVĚTLA
Závěr aneb Chvála tmy
Slovníček vybraných pojmů

Vybraná dílčí témata, ilustrující blíže autorům přístup k tématu
Nálada a výraz
Pozměňte směr paprsků
Efektové světlo
Ambientní světlo
HMI a jiné zdroje „studeného“ světla
Dekorační zdroje světla, nebo osvětlení budoucnosti?
Dejte světlu charakter a směr
Světlo dotváří příběh
Maximum s minimem světel
Potlačte prostor, potlačte objem
Zastavený pohyb
Záblesk ve slunečním světle i při zatažené obloze
Měsíc, hvězdy, UFO a jiné děje nejen k pozorování
Když bohové fotografují s blesky
Kamera v rytmu vlastního dechu
Kamera jako malířský štětec
Kresba ohněm
Na supertechnologie metodou z prehistorie fotografie
Lamera obscura, aneb Co je venku, může být i uvnitř
Vržené světlo aneb Svítí stín?
Fotogram
Zásahy do pozitivu a vytváření iluze světla
Počítačová luminografie
Ve světle softwarových reflektorů
Co spojuje světlo, propojí snadno i počítač
Dokonalá imitace skutečnosti, nebo tvorba neskutečného?

Významná část této publikace je věnována přesahu fotografie do jiných médií, kreativitěi přirozené hravosti, kde světlo i fotografie hrají hlavní role, ale jejich partnery na scéně je kupř. malířství (kapitola Luminografie) či scénografie a sochařství (kapitola Světelná projekce a objekty) například se zajímavými ukázkami práce s dírkovou komorou.

Následují vybrané citáty vybraných myšlenek autora knihy

Praktickému užití skutečného světla je věnován mnohem větší na prostor než dodatečným úpravám a možnostem virtuálního počítačového světa.  Záměrný akcent této publikace na kreativní práci se světlem by vás měl především dovést k důslednějšímu hlubšímu uvažování nejen o podstatě média fotografie, jeho možnostech i limitech, ale také o tom, co a jak vaše fotografie sdělují nebo by měly sdělit.
--
Základní aspekty posuzování světla a jeho vliv a fotografovu práci i na výsledné fotografie jsou námětem úvodní kapitoly této publikace jako základní workflow, tedy pracovní postup, jak byste mohli postupovat od námětu po realizaci. Postup se může v detailech lišit v závislosti na zvolené technice a záměru, ale struktura kreativní práce (nejen) se světlem zůstává v mnohém identická.
---
Schopnost analyzovat a případně modifikovat světelnou situaci vůči námětu, který chcete nebo (v případě profesionála) musíte fotografe/at, bývá jedním z předpokladů (ale nikoliv nutností) dobrého výsledku.
---
Prostor a tvar. Hloubka prostoru je též tvořena světlem, i krajina, která má všechny předpoklady působit plošně (zatažená obloha, difuzní světlo atd), velmi získává na hloubce světlejším pruhem nad horizontem, kterého docílíte třeba pomocí půleného (graduálního) filtru.
---
Kontrast a jas. Kontrast mezi světlem a tmou se podílí se nejen na iluzi trojrozměrnosti snímků, vykreslení a zřetelnosti předmětů v obraze, ale pomáhá rovněž směrovat pozornost diváka. Důležitou volbou fotografa (zejména v digitálním zpracování, které využívá histogramů a úrovní) bývá, zda-li využije plnou tonalitu od bílé po černou, neboť převaha informací bývá uložena ve středních tónech. Stíny a světla však mohou umocňovat atmosféru fotografie – v malířství, zejména baroka, bylo využití světelné modelace na pozadí tmavé scény příhodně označeno jako šerosvit.
---
Intenzita světla a jeho směr ovlivní intenzitu a působení barvy. Jinak se nám bude jevit v tlumeném a rozptýleném světle, zřetelněji a sytějším  dojmem barvy působí např. na přímém slunečním světle.
---
Iluze prostoru bývá mnohdy definována tóny jedné barvy (zvláště u černobílé fotografie, kdy tmavší tóny (barva je smíchána s odstíny černé – prostor/objekt je méně osvětlen) jsou těžší a působí prostorově blíže, světlejší (barva je smíchána s odstíny bílé, světlo je intenzivnější) se vzdalují. Mnoho autorů však záměrně tuto hierarchii obrací. A ještě jedna zákonitost vnímání barev: jasné tóny vnímáme rychleji než méně jasné, pastelové tóny – proto se např. v reklamě s oblibou pracuje s výraznými barvami.
---
Nálada a výraz. Světlo se výraznou měrou také podílí na vytváření nálady, i když její vnímání a interpretace se může lišit na zkušenostech, kulturních zvyklostech a asociacích jak fotografa, tak zejména diváka. Barvy jsou rovněž nositeli emocí a světlem je lze akcentovat nebo potlačit (stínem, zesvětlením). Fotografie může odrážet i bezprostřední náladu fotografa, jeho reakci na prostředí, situaci apod. stejně jako l náladu aktérů jeho fotografie.
---
Snad každý fotograf usiluje o svůj vlastní výraz,styl, rukopis. Sjednocujícím prvkem jeho fotografií bývá často světelná stavba obrazu, působ, jakým nejen definuje prostor, objemy, • B tóny a barvy, ale také kompozicí, vzájemné vztahy jednotlivých částí obrazu a již zmíněnou • náladu. Má-li fotografie výraz, pak její obsah bývá emotivní (i v záporném slova smyslu) a dobře K zapamatovatelný.
---
Téměř každý světlejší objekt (nebo světlejší plocha v obraze) proti tmavšímu pozadí se jeví jako světelná dominanta. Tvůrčím prvkem však bývá i opačná situace, kdy proti světlému pozadí umístíte výraznou siluetu (postavu, l objekt, krajinný prvek a pod). V takovém případě hovoříme o tvarové dominantě.
---
Opakování střídání světel a stínů, světlých a tmavých ploch či dvou i více komplementárních barev vytváří ve fotografii dojem rytmu, který může plochu fotografie vhodně rozehrát, narušit přílišnou statičnost snímané reality a dát jí určitý řád. Pokud ale opakování světel a stínů působí příliš stereotypně, pak je dobré je kompozičně, světelně či jinak narušit, např. umístěním dalšího objektu nebo barvy do kompozice, které budou působit jako přerušení rytmu, nebo vyvolají dokonce překvapení.
---
Fotografování je opravdu jedinečný nástroj, jak vnímat jednu z nejprozaičtějších věcí, jakou je denní světlo, jeho proměny i účinky. Ale v okamžiku, kdy nechcete být pouhými pozorovateli, ale rádi byste zachytili prostor, atmosféru, nebo dokonce máte tvůrčí ambice něco před kamerou zinscenovat, si uvědomíte, že světlo není tam, kde byste jej potřebovali, že je příliš měkké, rozptýlené, vzhledem k tomu, co vyžaduje váš námět a nápad, atp. Denní světlo nelze | zapnout a vypnout jako umělé zdroje světla a chová se zcela podle přírodních zákonů.
---
Nemusíte se vždy otáčet za sluncem, abyste poznali, kterým směrem svítí, tedy jak dopadají jeho paprsky – stačí pozorovat stín objektu, který fotografujete. Světlo a stíny, vyjadřují objem, tvar, strukturu, zvláště když je světlo boční, případně horní. U směrového světla, jakým slunce je, je toto vyjádření velmi razantní, někdy až dramatické v závislosti na úhlu paprsků.
---
Nespoléhejte se zcela na automatiku a nastavte si expozici a výkon blesku dle vašich potřeb. Automatika blesku  má často tendenci srovnat intenzitu prosvětlení popředí p pozadím. Vy však můžete podpořit hierarchii a logickou skladbu intenzit jednotlivých světel.
---
Chcete-li vytvářet dokonale překreslené a světlem zajímavě modelované snímky v exteriéru, máte samozřejmě řadu možností, jak světelně i technicky situaci řešit a mnohdy vystačíte s denním světlem a nástroji (odrazky, zrcadla atd.). V okamžiku, kdy však chcete sluneční světlo využít jako protisvětlo, nebo jen doplňkové (proporční) světlo, potřebujete dostatečně výkonný zdroj světla, který by se ujal role hlavního, modelujícího světla.
---
Jednou ze základních otázek, před kterou fotograf, využívající kombinované světlo stojí, je rozhodnotí, zda se přizpůsobí některému z daných světel, nebo ještě více zdůrazní jejich, zejména barevné rozdíly, nebo „vnutí“ scéně svoje nasvětlení.
---
Kamera v rytmu vlastního dechu. Všechna pravidla je však možné porušovat a i mezi fotografy nalezneme ty, kteří záměrně při dlouhých expozicích spoléhají třeba jen na své ruce a jejich přirozený „třes“ způsobený dýcháním celého těla. Nepatrný pohyb fotoaparátu se přenáší do výsledné podoby snímku..
---
Kamera jako malířský štětec. Vaše experimentování s pohybem kamery l během expozice má takřka neomezené hranice a je to technika s oblibou využívaná např. v reklamní, sportovní a samozřejmě i výtvarné fotografii. Výrazná expresivní podoba snímků zhotovených touto technikou, vyjadřuje dynamiku a pohyb, ačkoliv před kamerou byla často nehybná realita.
---
Synchronní pohyb kamerou aneb sledujte svůj objekt. Klasickým příkladem cíleného využití pohybu fotoaparátu během expozice jsou např. fotografie sportovců, koní, aut atd, evokující rychlost a dynamiku snímaného subjektu. Při vhodné kombinaci rychlosti objektu, např. běžce, a pohybu kamerou přesně v jeho směru a do statečně dlouhé expozici, bude běžec relativně ostrý, ale pozadí za ním je rozmáznuté a evokuje zmíněnou rychlost.
---
Kresba ohněm. Působivé fotografie vám poskytne oheň a pohyb s ním. Při delších expozicích (1 /15 s a delších) vytvoří oheň v pohybu úchvatné obrazce a působí někdy dojem, že postava žongléra je v plamenech. Sami však můžete stejný efekt korelativně malým ohněm, kterým budete kolem sebe kreslit. Sčítání a vrstvení jednotlivých tahů, např. tradiční táborových pochodní ze dřeva namočeného nebo v pryskyřici, je jednou z důležitých dlouhých expozic (minimálně několik vteřin). Tímto trikem změníte v  Vámi zvolený objekt, nebo dokonce kus krajiny v požár, aniž by ve skutečnosti cokoliv, mimo vaší pochodně, hořelo.
---
Malba světlem. Od kresby s ohněm a jinými zdroji „živého světla“ je to již jen krůček k malbě světlem, neboť jejich stopa nebývá jen přesně vymezená, ale především vrhají světlo i na své okolí.
---
Prostor jako malířské plátno, grafický list nebo divadelní scéna. Mnohdy je skutečnost natolik zajímavá a sdělná, že není potřeba cokoliv přidávat a fotograf by měl pouze najít správný úhel pohledu a počkat si na optimální světlo. Budete-li citlivými pozorovateli s potřebnou dávkou imaginace, pak vás jistě začnou napadat řešení, jak který prostor či objekt doplnit nebo přetvořit.
---
Jste-li již luminografií přesyceni nebo se naopak necítíte být jisti v malbě či kresbě světlem, můžete již hotové obrazy, rastry, optické struktury a jiné promítnout na předměty, lidskou postavu. Nepotřebujete k tomu vždy nákladná projekční zařízení. Kouzlo promítané reality do jiného prostoru vám zprostředkuje i obyčejná rozptylná čočka z brýlí nebo dokonce miniaturní dírka v okně vašeho pokoje.
---
Možná také objevíte, co možností skrývá obyčejná stolní lampa nebo jiný zdroj světla, který obalíte nezvyklým transparentním materiálem nebo využijete již hotová stínítka, lampióny a jiné produkty „domácího“ nebo průmyslového designu, které lze prosvítit třeba „jen“ slunečním světlem či obyčejnou baterkou,
---
Vržené světlo aneb svítí stín? Dopadá-li směrové světlo (sluneční paprsky, pouliční lampa, fotografický reflektor atd.) na objekty kolem nás, včetně lidské postavy, vrhá takový objekt logicky stín. Jsou však mnohé materiály a z nich objekty, které mohou světlo částečně nebo zcela propouštět, ale také odrážet. Výtvarní umělci a často právě fotografové na rádi prozkoumávají možnosti vrženého světla, a obrazy průniku viditelného spektra nebo jeho části skrze i ty nejbanálnější materiály.
---
Ve světelný objekt můžete proměnit takřka vše, co světlo propouští, odráží, co je alespoň častečně transparentní nebo má tvar, kudy ukryté I vychází ven. Stačí umístit zdroj světla za skleněnou vázu, obyčejné petlahve nebo do skleníku na vaší zahrádce. Matná nebo polomatná struktura materiálu, ze kterého je vyroben, daleko rovnoměrněji rozptýlí světlo | po stěnách objektu a vy nevnímáte zdroj světla za ním nebo uvnitř.
---
Jsem však přesvědčen, že tvůrčí práce, obzvláště v umělecké sféře, nemusí vždy vycházet z nejmodernějších technologií, které jsou na trhu dostupné, ale může čerpat z velmi dávných zkušeností našich předchůdců a používat úspěšně třeba i ten zmíněný pazourek, je-li to k záměru umělce ten nejvhodnější nástroj.
---
Netradiční zvětšenina. Asi by nebylo spravedlivé, kdybych se alespoň nedotknul jednoho ze základních postupů při tvorbě fotografie, který ještě donedávna neoddělitelně patřil k dovednostem, které musel ovládat téměř každý, kdo to myslel s fotografií en trochu vážně. Zvětšování, tedy pozitivní proces, může být poměrně kreativní nástroj, byť je nutné dodržet určité kroky a předpisy. V mnohém může být práce podobná té, kterou používáte rovněž při fotografování. Vícenásobná expozice, využití masek, pohyb při expozici apod. jsou ve fotokomoře snáze pod kontrolou. Výsledek bude ovšem odlišný, neboť pracujete s převrácenými hodnotami (negativem) a také jinou senzibilitou fotografického papíru, než jakou má váš film při fotografování. ---
Co spojuje světlo, propojí snadno i počítač. Počítačová montáž, která je stále dokonalejší a ve výsledku přesvědčivější, dokáže dostat luxusní automobily na neuvěřitelná místa naší planety, jídelní zátiší v malém studiu je náhle prostřeno na zámeckém stole a k diskreditaci politického protivníka stačí přidat jednu polonahou modelku.
---
Tvůrčí práce se světlem, kterou popisuje táto kniha, od vás bude vyžadovat nejen pohotovost a bezprostřednost, ale především důslednou přípravu a osvojení takového postupu a techniky, abyste se plně mohli věnovat realizaci a minimalizovali nahodilost vašich fotografií.
---
Překračování tradičních žánrů, prolínání s jinými výtvarnými obory a snaha o osvobození od zažitých postupů je v současné fotografii stále běžnější. Nejen z těchto důvodů stále častěji fotografové opouštějí svá studia a realizují své nápady v reálném prostředí za daného světla, ale využívají k tomu i technické, zejména světelné vybavení, které bylo dříve doménou práce ve studiu.
---
Jak jsem napsal v úvodu této recenze,  slovem lze velmi obtížně dostatečně věrně popsat fotografickou publikaci, plnou nádherných ukázek práce profesionálů, doprovázených návody, rozbory a hodnoceními.

Vedle fotografií autora jsou v knize zastoupeny ukázky více než 50 dalších autorů, např. Miroslav Vojtěchovský, Vladimír Birgus, Antonín Kratochvíl, Taras Kuščynskij, Pavel Mára, Ivan Pinkava, Petr Šálek, Jindřich Štreit a další skvělá jména. Jde o  skvělé fotografie fotografických legend, ale i zástupců mladé fotografické generace.
Knihu Jana Pohrivného, vydanou v ZonerPressu, vřele doporučuji vážným všem zájemcům o fotografii.

doc. Arnošt Katolický,
20. srpna 2011.
 

 

doc.aka(@)akamonitor.cz