AKA MONITOR  - www.akamonitor.cz - doc.A. Katolický

 

Recenze knihy "Úvod do politologie"

 

G R A D A

 

Úvod do politologie
Autoři: Pavla Dočekalová, Kamil Švec a kol.
- Politologie a její ústřední pojmy
- Demokratické a nedemokratické systémy
- Politické ideologie
Vydala: GRADA
www.grada.cz
O loňských vánocích se mi dostala do rukou tato nová publikace GRADY s názvem:
„Úvod do politologie“.
Zaujal mne inovativní přístup mladého autorského kolektivu k danému tématu a unikátní struktura obsahu publikace. Mému rozhodnutí věnovat se této publikaci na stránkách svého portálu přispěly dále následující poznatky:
- v široké veřejnosti je velmi málo známý skutečný obsah a poslání politologie,
- s politologií jsou spojeny mýty, které vznikají především proto, že se  s politologií setkáváme  především díky vystoupení politologů  ve zpravodajských pořadech spojených zpravidla  pouze s jednou částí politického dění, která nemusí být veřejnosti příliš vítaná,
- pro odbornou veřejnost může být důležité poznání vztahu politologie k ostatním vědeckým  disciplinám,
- pro studenty a pedagogy ekonomických fakult je podstatný vztah politologie a ekonomie,
- výklad autorů v této publikaci je unikátní svoji strukturou, především zařazením tématu metody a výzkumný proces v politologii,
- publikace vznikla jako dílo širšího autorského kolektivu, při čemž je pozoruhodná kombinace přísněného a účelného respektování společné struktury výkladu v jednotlivých částech  (kapitolách ) publikace, s ponecháním způsobu vyjadřování, odpovídajícího povaze   a zvyklostem jednotlivých autorů.

Abych co nejvíce přiblížil přístup autorského kolektivu k předmětu jejich výkladu,  pomáhám si v této své recenzi volnými citacemi částí práce.

Politologie se zabývá záležitostmi, které
postihují běžný život všech lidí, neboť politika, která je hlavním předmětem zkoumání politologie, se dotýká většiny sfér každodenního rozhodování občanů. Součástí politiky totiž nejsou jenom předvolební kampaně, soutěž politických stran, projevy v parlamentu či jednání vlády - nejčastější aso­ciace obyvatel - ale politická činnost utváří celková pravidla organizace společnosti.
Politologie je ovlivněna ideovými východisky jednotlivých aktérů,
politickými institucemi konkrétních systémů a rozdělením moci ve státě.

Obsah a struktura knihy „Úvod do politologie“
I. Politologie a její ústřední pojmy
1. Politologie jako věda (Pavla Dočekalová)
2. Metody a výzkumný proces v politologii (Karel Kouba)
3. Co je politika? (Pavla Dočekalová)
4. Stát a moc (Kamil Švec)
II. Demokratické a nedemokratické systémy vládnutí
1. Demokracie (Hynek Melichar)
2. Prezidentské, poloprezidentské a parlamentní systémy demokracie (Karel Kouba)
3. Nedemokratické režimy (Dana Hellová)
III Politické ideologie
1. Co se skrývá pod označením ideologie? (Jaroslav Daneš)
2. Liberalismus (Jaroslav Daneš)
3. Konzervatismus (Kamil Švec)
4. Socialismus. Marxismus. Komunismus (Jitka Gelnarová)
5. Nacionalismus. Fašismus (Jitka Gelnarová)
6. Ekologismus a environmentalismus (Kamil Švec)
7. Feminismus (Jitka Gelnarová)

První oddíl Politologie a její ústřední pojmy je věnován politologii jako vědní disciplíně a před­stavení jejích hlavních pojmů, s nimiž pracuje. Čtenář se tak v kapitole Politologie jako uěda od Pavly Dočekalové seznámí s tím, jak se politologie etablovala, s jejím vnitřním členěním, s hlavními přístupy a návaznostmi na další vědní disciplíny, stejně jako s hlavními výzkumnými pracovišti v České republice a s odbornými periodiky, která jsou (nejen) na nich vydávána.
Třetí kapitola prvního oddílu „Co je politika definu­je předmět studia politologie, vysvětluje různé náhledy na politiku a uvádí způsoby, jakými je možné ji pojímat. V poslední části tohoto oddílu se autor této části věnuje teoretickým přístupům ke zkou­mání státu a zabývá se mocí jako politologickým fenoménem.
Druhý oddíl "Demokratické a nedemokratické systémy vládnutí představuje základní uspořádání politických systémů. V první kapitole „Demokracie tohoto oddílu je definována demokracie a jsou představeny její hlavní pojmy, formy a teorie. Praktického rozdělení demo­kratických systémů dle formy vlády se týká kapitola Prezi­dentské, poloprezidentské parlamentní systémy demokracie, v níž autor vysvětluje hlavní rozdíly mezi jednotlivými typy systémů, jejich fungování, rozšíření a institucionální zakotvení. V kapitole  „Nede­mokratické režimyautorka představuje protipól demokracie, zastoupený autorita-rismem a totalitarismem, stejně jako se zabývá i přechody k demokracii a dalšími typy nedemokratických režimů.
T
řetí oddíl Politické ideologie shrnuje hlavní poznatky o vybraných poli­tických ideologiích. Jednotlivé ideologie jsou vysvětleny z hlediska jejich historic­kého vývoje, hlavních principů a idejí, z nichž vycházejí, z hlediska proudů a směrů, které se v jejich rámci vyskytují, a hlavních představitelů.

Jednotlivé kapitoly reflektují v českém prostředí existující práce, a to jak obecného, tak specifického charakteru. Autoři vycházejí prakticky ze všech v češtině dostupných relevantních souborných textů, a to jak překladového charakteru, tak české. Podle názoru oficiální recenzentky knihy, paní doc. PhDr. Blanky Říchové, CSc., se týmu autorů podařilo všechny tyto přístupy skloubit do souvislého a srozumitelného celku. Podle jejího názoru práce připomíná a odkazuje na zahraniční publikace obdobného charakteru a když pro nic jiného, tak nesporně pro pasáž o metodách a výzkumu v politologii, bude text mnohem více využíván studenty oboru i z jiných univerzit či vysokoškolských pracovišť. Kapitoly analyzující problematiku státu, moci, demokracie a nedemokratických režimů a problematiků  ideologií patří ke standardnímu vybavení všech úvodů do studia oboru. 
Celé znění recenze paní docentky najdete na stránkách GRADY věnovaných této knize.


Podle mezinárodně přijaté klasifikace, je politologie vnitřně členěna na tyto čtyři kategorie:
- politická teorie – zahrnuje politickou teorii a dějiny politických teorií;
- politické instituce – patří sem ústava, forma vlády, regionální a lokální forma vlády, hospodářské a sociální  úkoly státu, komparace politických institucí;
- strany, skupiny, veřejné mínění – politické strany, skupiny a svazy, účast občanů na vládě a správě, veřejné mínění;
- mezinárodní vztahy – mezinárodní politika, mezinárodní organizace, mezinárodní právo.

Pokud jde o úplnost či neúplnost pokrytí celé problematiky politologie, uvádím doslovné znění vysvětlení
autorského kolektivu:
„Jsme si v
ědomi toho, že celá řada důležitých politologických témat zůstala neobsazena. Klademe si za cíl představit více do hloubky pouze vybranou problematiku, a to s ohledem na to, jak jsou zpracovány podobně zaměřené publikace. Zvolili jsme jedinečnou strukturu, která mimo jiné akcentuje výzkumný proces v politologii a metodo­logii či vertikální rozdělení moci ve státě a která značnou část prostoru věnuje právě politickým ideologiím. Záměrně nedáváme prostor například volebním a stranickým systémům, politickým aktérům a mnoha dalším tématům, která dostatečně pokrývají již vydané základní politologické pří­ručky. Věříme, že tato předkládaná práce celého týmu autorů doplní šká­lu odborných politologických učebnic, které se na českém knižním trhu momentálně vyskytují.“

K charakteristice přístupu autorského kolektivu k tématu politologie může přispět následující výčet vybraných dílčích témat.
Vybraná dílčí témata

1.3 Podobory politologie a vztah k dalším vědním disciplínám
1.4 Charakter politologie a hlavní přístupy v politologii
1.5 Politologie v ČR: vědecká pracoviště a periodika
2.2 Metody v politologii
3.4 Trojdimenzionální pojetí politiky (polity - politics - policy)
4.1 Teorie státu
4.5 Struktura moci ve státě
2.1 Klasifikace demokratických systémů
2.3 Neoinstitucionální teorie a vládní systémy
3.1 Základní charakteristika politického režimu a nedemokracie jako jeho podoby
3.4 Charakteristika totalitarismu a autoritarismus
3.6 Hybridní režimy
2.2 Ideje liberalismu
2.3 Proudy liberálního myšlení
3.3 Proudy a směry konzervatismus
5.1 Nacionalismus
6.1 Historický vývoj ekologismu
6.2 Hlavní principy a ideje
7.1 Historie feminismu

Politologie není vědou, která by působila ve vakuu, úzce souvisí a těsně spolupracuje s dalšími společenskovědními disciplínami. Mezi ně patří jednak její „mateřské disciplíny“, tj. ty, z nichž se postupně vyvinula, čili filozofie, sociologie a právní věda, ale i další vědy, jako je ekonomie, historie, psychologie, geografie či sociální a kulturní antropologie.
Uvádím doslovné znění charakteristiky vztahu politologie k ekonomii a sociologii:
Ekonomiepolitologie z ekonomie čerpá jednak poznatky o chování lidí1 jednak o základech, ze kterých a na kterých politika vyrůstá. Politologie čerpá zejména z politické ekonomie. Je samozřejmé, že ekonomika ovlivňuje politiku, stejně jako politika ovlivňuje ekonomiku. Rozhodování vlády a dalších politických aktérů ovlivňuje ekonomickou situaci, ekonomická situace ovlivňuje rozhodování voličů i činnost politiků. „

Sociologie – byla jednou z disciplín, z nichž se postupně politologie konstituovala. Sociologie politologii obohatila celou řadou poznatků  – empirickým přístupem, statistikami apod.
Politologie velmi úzce souvisí s politickou sociologií, která zkoumá vztahy mezi politickými institucemi a sociální strukturou, tj. mezi politikou a společností. Politická sociologie bývá někdy vnímána jako hraniční disciplína mezi sociologií a politologií a jako samostatná disciplína, která netvoří podobor ani jedné z nich. Na druhé straně dnes již nelze striktně politickou sociologii od politické vědy oddělovat. Politická sociologie se zabývá zejména mocí, volebním chování, politickými stranami apod.

V oblasti metod, využívaných politologií, zaslouží zejména pozornost výklad autorů, věnovaný „Empiricko-analytickému přístupu“.  Podle slov autorů publikace, je empiricko-analytický přístup v současné době v politologii nejčastěji využíván. „Je založen na neutrálním postoji vůči studovanému předmětu, tedy nepokládá normy a normativní přístup za optimální východisko dia politiky. Tento přístup se snaží minimalizovat ideologická východiska či subjektivní postoje badatele a je založen na nestrannosti, zdůrazňuje odbornou kritiku, prověřování a objektivizování poznatků. Jednoznačně odlišuje to, co je, od toho, co má být, a snaží se vysvětlit mechanismy fungování společnosti. V rámci empiricko-analytického přístupu vzniklo velké množství teorií, které se týkají různých oblastí.“ ( konec citace ).

V publikaci jsou uvedeny následující Internetové zdroje:
- Česká společnost pro politické vědv http://www.cspv.cz/
- European Consortium for Politoval Research http://www.essex.ac.uk/ecpr/ about/
- Institut pro srovnávací politologický výzkum http://ispo.fss.muni.cz
- International Politoval Science Association http://www.ipsa.org/site/
- Mezinárodní politologický ústav http://www.iips.cz/
- Sociologický ústav Akademie věd ČR http://www.soc.cas.cz/
- Ústav mezinárodních vztahů http://www.iir.cz/.
- Katedra politologie a mezinárodních vztahů Fakulty Filozofické Západočeske univerzity v Plzni http://www.kap.zcu.cz/.

Vzhledem k tomu, že početná skupina návštěvníků portálu AKA MONITOR, pochází ze ZČU v Plzni, považuji za vhodné doplnit tento text informacemi o studiu politologie na této univerzitě.
Charakteristika oboru politologie na ZČU v Plzni
V povinné části magisterského studia studia, která je společná pro všechny studenty, je pozornost věnována významným tématům soudobé politologie a jejích podoborů, resp. příbuzných oborů (politická geografie, mezinárodní vztahy, rozvojová studia). Ve volitelné části si student vybírá ze dvou zaměření - makroanalytického, věnovaného otázkám globalizace a tzv. nového regionalismu, a mikroanalytického, věnovaného analýze politik na substátní a státní úrovni. 
Profil absolventa studijního programu (oboru) a jeho možné uplatnění v praxi
Absolvent magisterského studijního programu Politologie na ZČU je připraven pro kariéru spojenou s výbornou znalostí soudobých problémů a otázek světové, evropské a domácí politiky. Své uplatnění by měl naleznout především ve veřejné správě, diplomacii, aparátu politických stran a jiných politických sdružení, nadacích, vládních i nevládních organizacích mezinárodní i domácí provenience, médiích apod. Vynikající studenti by měli najít uplatnění také v doktorských studijních programech. 

Kniha
Úvod do politologie je určena nejen studentům této vědní disci­plíny, jimž poslouží jako základní příručka pro vhled do studia zvoleného oboru, ale i posluchačům příbuzných společenskovědních směrů. Využít ji tak mohou například studenti sociologie, práv, ekonomie, pedagogických fakult či žurnalistiky. Poslouží i čtenářům z řad široké veřejnosti se zájmem o politologii, politiku a společenské dění.

Knihu považuji za pozoruhodnou z mnoha hledisek, z nichž některé jsem v této recenzi zdůraznil.
doc. Arnošt Katolický
 

 

V Plzni dne 11. ledna 2010.