Knihu Guse Hansena, vydanou v ZonerPressu,
přeložil Pavel Kristián ml.
Originální název: "Every Hand Revealed".
Poznámka: pro zájemce-začátečníky doporučuji mít
po ruce slovník pokerových výrazů. Jeden z četných
on-line slovníků, je na
TÉTO adrese.
Autor knihy Gus Hansen je držitelem titulů World
Poker Tour. Přinesl do letité hry originální
myšlenky, které vedly k přehodnocení celé řady
používaných strategií. Kniha Guse Hanbena dává
možnost nahlédnout do zákulisí, vidět přesně karty,
které držel a jak s nimi hrál během Aussie
Millions Poker Tournament 2007.
Gus Hansen hrál na turnaji skoro se všemi kartami,
dorovnával velké sázky s téměř nehratelnými handy a
navyšoval mimo pozici s naprostým „smetím“ Jeho
přístup k pokeru je založený na analýze situace a na
matematice, což považuje za jediný způsob, jakým se
dá v pokeru vyhrávat. a vyhrát.
Kniha dává čtenáři možnost podívat se na hru
z pohledu autora a získat základní představu o
principech a filozofii jeho hry. Zjistíte, že
podle něj je nutné neustále útočit na protihráče,
neustále hromadit chipy, neustále mít přehled o pot
odds a šancích na výhru a neustále přitvrzovat
s tím, jak porostou blindy a ante. Všechny hry,
které hrál, vidí čtenář z autorovy perspektivy a
každé jeho rozhodnutí je následně vysvětleno. Velkým
pomocníkem v přípravě knihy byl autorovi malý
diktafon, který bere k pokerovému stolu, aby po
každém handu, který odehraje, nahrál své poznámky a
úvahy. Gus Hansen nám ve své knize ukázuje svá
tajemství, své názory na různé karty a situace.
Podle slov autora, je „hra za hrou“ (Every Hand
Revealed) exkurzí do jeho světa. Vyjadřuje to
věta: „vítejte v mé mysli“, na konci předmluvy.
Gus Hansen si splnil svůj záměr napsat knihu, která
by měla především obsahovat příklady z reálné hry
doplněné o podrobný popis přímo od stolu. Je
to jako bychom sami turnaj hráli, jen bez
zbytečných chyb, a pokud možno pochytili vše
správné, co udělal on.
Autor cílevědomě psal knihu velmi jednoduchou. Po
krátkém úvodu a několika tipech, jak vůbec začít
hrát na velkém turnaji, „začíná už pravá akce.
Hra za hrou a další a další a další.“
S několika málo výjimkami jsou v této knize
představeny všechny handy, které během
australského turnaje Aussie Millions zahrál. Každý
hand začíná malou hlavičkou, kde jsou uvedeny jeho
aktuální karty, jeho pozice, velikost povinných
sázek a přibližná velikost jeho stacku. Toto všechno
jsou důležité informace, pokud chceme vyhodnotit
správný postup ve hře.
Gus Hansen nám předkládá celou knihu příkladů,
ve které je popsáno, jak začít, provádí nás prvními
úrovněmi povinných sázek, ukazuje nám, kdy a jak
nabrat rychlost a začít hrát agresivněji, jak se
poprat s různými styly našich protihráčů, jak se
dostat přes špatné období, jak postupovat ve hře
s méně hráči, jak úspěšně ukončit hru a mnoho
dalšího.
Každá kapitola popisuje jeden den turnaje
s krátkou radou na začátku, zaměřenou na
nadcházející hru. V první kapitole jsou popsány
všechny handy prvního dne a také Hansenův názor na
to, jak začít hrát takto velký turnaj. Druhá
kapitola popisuje den druhý a je zaměřena na to,
jak hrát při hře s vysokými ante. Třetí kapitola
popisuje, jak hrát u plně neobsazených stolů.
Na začátku čtvrté kapitoly už zbývalo jen čtrnáct
hráčů a všichni se chtěli dostat na finálový stůl.
Úvod kapitoly vysvětluje, jak udržet ostatní pod
tlakem a přitom se vyhnout nebezpečným all-inům
od shortstacku. Pátá kapitola je o
sedmičlenném finálovém stole. Probírá taktiky
finálového stolu a princip šplhání po žebříku
k vyšším příčkám. Popisuje handy, které Hansen hrál
dokud nezůstali jen tři hráči. Kapitola šestá je
zaměřena na hry mezi Hansenem, Andy Blackem a
Jimmy Frickem. Hands-up nacházíme v sedmé
kapitole, která se zabývá strategií pro hru ve dvou
hráčích. V osmé kapitole jsou shrnuty statistiky
z celého turnaje. Tabulky ukazují, kolik
zahrál handů, kolikrát měl nejlepší karty, kolikrát
vyhrál pot, o který nikdo jiný neměl zájem. Část
kapitoly je vyhrazená blufování a spoustě
dalších věcí. Své postřehy z turnaje shrnuje
Hansen do v deváté kapitole. Všechny dny jsou
popsány od první rozdané karty až po sbalení žetonů.
Každá kapitola obsahuje několik ( z celkem 20-ti )
kritických her turnaje.
V další části této recenze si mohu citací
vybraných partií knihy, které mají obecnější
platnost.
Jak hrát při vysokých ante?
-
„Pokud do hry přijdou ante, zvednou se pot odds.
Když rostou pot odds, lidé víc kradou. Když lidé víc
kradou, úroveň startovacích handů se snižuje. Každá
z těchto domněnek je celkem jasná, je však obtížné
si je všechny propojit dohromady.“
- „…já během hry s vysokými ante miluji
hyper-agresivní hru. Žádný jiný přístup mi nedokáže
zaručit takový výsledek, tolik zábavy a co nejvíc
chipů. … Jsem pevně přesvědčený, že nejlepší
cestou při hře s vysokými ante je: útok, útok,
útok!“
Blíží se bublina – jak využít strachu
z vyřazení těsně před placenými pozicemi?
-
„… nezapomínejte, že … vědět proti komu hrajete
je u pokeru velmi důležité, před bublinou je to ale
naprosto zásadní a tato informace dokáže značně
ovlivnit váš další postup. Každý má jiné cíle a nich
se odlišuje také jejich herní styl.“
-
„…Los dobrého stolu má velký dopad na vaši
hru … Bublina většinou pomáhá k úspěchu agresivněji
založeným hráčům, a pokud jste u stolu chip leader,
měl by mít váš Stack na konci bubliny o spoustu
malých kulatých věcí víc.“
Rozdíl mezi plným a poloprázdným stolem
-
„Vytváří se tak více napětí jak pro hráče, tak pro
diváky. Ale není to jen o trochu napínavější hře. Je
tu kompletně nový herní rozměr! … Změníte počet
hráčů a automaticky změníte i všechno ostatní.
Od hráče se najednou požadují úplně jiné schopnosti,
protože jeho důležitost klesá a roste s tím, jak se
mění počet hráčů. … Příliš mnoho trpělivosti vás
položí na lopatky, protože tempo hry nabere v šesti
lidech neskutečné obrátky…. V šesti lidech se hraje
v divokém prostředí, a aby hráč přežil, musí být
jako divoká šelma, brutální, agresivní a držet své
protihráče pod neustálým tlakem“
-
„Všichni popisují svou smůlu a mizerné karty, mluví
o tom, jak jejich protivníci pokaždé trefí, někdo
občas zmíní několik svých velkých výher, ale
nikdo se nezabývá smůlou svých protihráčů.“
- „Udržujte protihráče pod tlakem, ale snažte se
vyhnout all-inům od smáli stacků … je tu ale
jedna drobnost, na kterou jsem zapomněl: oni se
mohou bránit! A v jejich arzenálu se obvykle nachází
jen jedna jediná zbraň, bohužel pro vás je to ten
největší kalibr: all-in. … Nejlepší způsob, jak se
all-inům vyhnout, je neustále si držet přehled o
velikosti stacků ostatních hráčů a vyhodnotit
situaci s použitím všech vašich sil.“
Při rozhodování, zda je rozumné dorovnat all-in před
flokem, doporučuje Hansen vzít v úvahu tři
faktory: síla vašich vlastních karet, pot odds a
karty, které tušíte, že má váš soupeř. Pokud je
všechny spojíte dohromady, měli byste být schopni se
správně rozhodnout. „
Hansen v knize uvádí tabulku, která je založena
výhradně na pot odds a na šanci na vítězství,
jakou vám tyto odds dávají, doplněné o krátký
komentář. Tato tabulka by však měla být použita jen
jako pomocník proti all-inům short stacků a nikdy
jako rádce, pokud vám bude hrozit vyřazení.
-
„…poměr risk/zisk má v pokerovém světě svůj vlastní
název: princip žebříčku. Dobrá znalost použití
principu žebříčku je alfou i omegou úspěšné hry na
finálovém stole. Moje nejlepší rada tedy je: vždy
buďte ve střehu a promyslete si své další kroky!“
Současně však Hansen dodává:
- „…Relativně velké blindy, spolu s vysokými ante,
vytvářeji agresivní prostředí a žádný princip
vystupování po žebříčku to nezmění. Měli byste
samozřejmě mít na paměti, co případný all-in udělá
s vaší pozicí, ale to neznamená, že se máte schovat
do ulity. Moje rada je prostá: hrajté agresivně,
leč opatrně!“
Zamyšlení nad hand-up
-
„…Ať se děje cokoli, musíte být v hands-upu mnohem
aktivnější. Trpělivost stále přináší růže, ale pokud
to s ní přeženete, zůstane vám zanedlouho jen prťavý
a nicotný Stach. Tahle hra nese jméno „Agrese“.
Názor Guse Hanbena na význam a využití statistiky
v pokeru
- „ Použití nějakého analytického softwaru vám
zaručí dostatek informací o tom, jak si stojíte
proti různým protihráčům, uvidíte, zdali
nedorovnáváte příliš často, nenavyšujete příliš málo
a konečně – „…jestli chování vaše nebo vašich
protihráčů není příliš předvídatelné. Jinými slovy –
statistiky jsou moderní způsob, jak dostat ze svých
protihráčů nějaké informace – a podle mě je to velmi
dobrá náhrada za staromódní „zírání do duše“. Pokud
budou správně použity, budou pravděpodobné také
přesnější. … „Read je nedokonalý a čísla nelžou.“.
- „Pokaždé když čelíte u pokerového stolu nějakému
velkému rozhodnutí, musíte se spoléhat na svůj
instinkt, intuici, pokerové zkušenosti a informace,
které jste ze svého protivníka dostali.“
Kategorie karetních kombinací
Gus Hansen uvádí vlastní tabulku, ve které řadí své
počáteční kombinace čtyř kategorií: Nejlepší
z nejlepších, Slušné, Průměrné a „Tohle doma
nezkoušejte“. Uvádí m.j. „…Já si totiž myslím,
že jakékoli dvě karty jsou za správných okolností
hratelné – hlavně z butonu nebo při obraně velkého
blínu.“ V této tabulce je obsaženo všech 329 her,
kterých se Hansen účastnil. Hansen upozorňuje,
že rozdáno bylo přibližně 850 handů. 521 handů které
nehrál, bylo tvořeno z 99 % kartami z obou spodních
kategorií. Odehrál přesně 255 her s průměrnými a
horšími kartami.
Hansen se zamýšlí nad otázkou trpělivosti ve hře
poker.
- „I když trpělivost je zcela jistě důležitá,
příliš mnoho trpělivého vyčkávání vás nechá na
suchu. Pokud budete spoléhat jen a jen na
trpělivost, vaše šance se zmenší na polovinu a
čtvrtinu oproti normálnímu stavu. Ještě jednou
připomínám: Tahle hra se jmenuje Poker, a ne „Počkám
si na nuts“. Pokud u sebe chcete hromadit cizí
žetony, musíte udělat přesně to: Hrát Poker! … Turnaje vyhrávají
především hráči, kteří neváhají nad trochou agrese a
hrají víc her než ostatní. Pokud se chcete dostat na
první příčky turnajových žebříčků mohu vám jen
doporučit hrát více.“
Odevzdané poty
-
„Kromě vašich vlastních karet je výběr vhodného
okamžiku k navýšení tím nejdůležitějším faktorem při
rozhodování. … Celkem jsem vyhrál 70 potů, aniž bych
se vůbec dostal na flop. Miluji hru na flopu, ale ve
29 % případů mě na něj nikdo nechtěl pustit.:-)
Limpování
-
„Nikdy nelimpuji na butonu, jednu pozici před
butonem, při velkých ante, s dobrými kartami, když
mám narozeniny, když jsem na mol a při spoustě
dalších událostech. Sečteno a podtrženo: Nejsem
zrovna fandou limpování. … Limpuji na několika
prvních úrovních povinných sázek, s nízkými páry,
když jsou nějací limpeři přede mnou a když má
narozeniny někdo jiný u stolu… Mějte se ale na
pozoru – limpování má jednu velkou nevýhodu.
Přijdete totiž o šanci vyhrát poty, o které se
nechce nikdo bít. „
All-iny
-
„Vše co mohu říct je, že nejsem moc rád all-in.
Snažím se tomu vyhýbat jako čert kříži. Nemůžete
hrát ustrašeně, ale můžete se snažit směřovat akci
takovým směrem, který se zamlouvá vám.“ V tomto
turnaji hrál Gus Hansen o všechny své žetony celkem
čtyřikrát –pokaždé vyhrál. Proti němu poslalo do
středu všechny své žetony celkem dvacet dva různých
hráčů při dvaceti pěti příležitostech. … Co
kontrolovat můžete, je, s kým se do souboje pustíte.
Blufování
- „Já blufuji, ale ne nějak extra často. ….
Preferuji ale spíš občasný výstřel do potu a nějaký
ten re-raise. Nemyslím si o sobě, že bych byl nějaký
velký blufer!“
Ve své knize Gus Hansen odhalil své karty, své
myšlenky, svá pozorování, v podstatě všechno, co
se během těch pěti turnajových dnů přihodilo.
Přidal k tomu své názory a komentáře, vysvětlil
klady a zápory svých rozhodnutí.
Gus Hansen vyjadřuje přání, aby byla čtenáři
jeho kniha zdrojem inspirací k neustálému
zdokonalování hry, aby vylepšila jeho průměr
„odpálených míčů“, pomohla odstranit jeho chyby a
celkově mu posloužila k snadnějšímu dosažení jeho
cílů.
V závěru knihy odpovídá autor na otázku, kterou mu
údajně staví řada čtenářů z řad jeho přátel: „Proč
chceš ukázat styl své hry, svá tajemství, v podstatě
celou svou strategii všem, kteří se budou chtít
podívat?“
Jeho odpověď zní:
„I když je pravda, že jsem se přede všemi odhalil
tím, že jsem popsal vše, co se během turnajového
týdne událo, neznamená to, že jsem zůstal
naprosto bezbranný. „
A pokračuje:
Hlavní věc, která je společná všem nejlepším
pokerovým hráčům, je schopnost měnit styl své hry,
měnit rychlosti a zůstat nepředvídatelným. „
V závěru knihy mne zaujala věta, kterou bych osobně
považoval za motto přístupu a motto celé knihy Guse
Hansena: „Vyšší sebevědomí, pozitivní přístup a
na tváři velký úsměv. „
Gus Hansen stál v turnaji proti 746 protivníkům.
Turnaj trval pět dnů. Hrál 329 handů. Podle jeho
vlastních slov to stálo za to protože vyhrál.
Chcete-li vědět jak? Přečtěte si jeho knihu „Hra
za hrou“ a uvidíte sami.
doc. Arnošt Katolický,
5. července 2010.
|