GRADA přichází na český knižní trh s publikací, která je zaměřena na užití angličtiny v oblasti, kterou běžné učebnice angličtiny,
pokrývají jen velmi obtížně. Jde o prvotinu, na kterou cílová skupina netrpělivě čeká již dlouhou dobu. Předmětem knihy je akademická angličtina. Co přínos knihy výrazně zvyšuje, je skutečnost, že  pokrývá současně  základní poznatky v oblasti jazykové komunikace v předmětné oblasti. Na to navazuje vlastní průvodce anglickým jazykem.

Tento můj text lze nazvat kombinací recenze a konspektu obsahu knihy. Za svůj přínos považuji výběr z obsahu, který prezentuji kombinací vlastních slov a citací originálního textu. Jsem přesvědčen, že tento způsob sníží riziko ztráty hodnoty při zprostředkování obsahu knihy a zejména velmi dobře zvoleného přístupu autorského kolektivu k tématu.
 
Kniha autorského kolektivu Libora Štěpánka, představuje studijní materiál určený čtenářům, kteří se pohybují v prostředí světa vysokého školství i vědy a kteří se musí samostatně vzdělávat v anglickém jazyce (s výjimkou studentů anglické filologie). Kniha přístupnou a zajímavou formou představuje zvláštnosti akademického jazyka, vysvětluje podstatu základních jazykových i měkkých dovedností, na jejichž kvalitě často závisí úspěch v daném oboru, a současně také nabízí škálu aktivit, s jejichž pomocí lze představené kompetence lépe ovládnout a procvičit.

Během studia knihy Akademická angličtina pozná čtenář anglický jazyk z jeho méně obvyklé či méně prezentované stránky, tj. z pohledu akademika, vysokoškoláka či jazykově nezkušeného vědce a z perspektivy jeho potřeb.  Na různých místech knihy se autoři snaží naznačit, že přes veškeré jednotící prvky má také akademická angličtina mnoho podob, že každý obor má své tradice i vlastní zákonitosti, že dokonce i každý vedoucí či vyučující má svůj oblíbený styl či obraty.

Akademická angličtina (Academic English)
Ačkoli se angličtina používaná pro akademické účely uplatňuje v mnoha rozličných prostředích a podmínkách, lze ji poměrně přesně charakterizovat. Akademickou angličtinou rozumíme takový druh anglického jazyka, který ke své komunikaci a práci používají vzdělanci, vědci, odborníci, badatelé a další členové akademické obce. Jedná se o kultivovaný, vytříbený a komplexní jazykový styl, ve kterém bývá kladen důraz na přesnost, objektivitu a citově nezabarvený komentář.

Angličtina v sobě skrývá nekonečné množství podob, od forem mateřského jazyka až po nepřeberný rejstřík užitých forem obecného prostředku celosvětové komunikace. Anglický jazyk je v současnosti řečí světové politiky, mezinárodního obchodu i finančnictví, je mluvou počítačů a informačních technologií, propaguje film a pop music, ovládá cestovní ruch a v neposlední řadě je samozřejmě, což je pro nás podstatné, také jazykem vědy.

Z některých částí knihy by mohl kdekterý čtenář nabýt dojmu, že anglický jazyk je směsicí falešných představ, chaotické slovní zásoby a vesměs zmatené gramatiky. Není tomu tak. Anglický jazyk v sobě sice skrývá ohromnou rozmanitost, udivující všestrannost a nezkrotnou svobodomyslnost umožňující rodilým mluvčím, a nejen jim, dělat v rámci jazyka doslova psí kusy, nicméně na druhé straně je také řečí mnoha tváří, a to tváří přesně určených, s nezaměnitelnými rysy. Jinými slovy, na světě žije mnoho angličtin.

Máme-li – podle slov autorů knihy - proniknout do podstaty anglického jazyka coby prostředku komunikace současné vědy, výzkumu a vzdělanosti, musíme nejdříve pochopit to, že akademická angličtina je jazykem téměř umělým, který se svou funkcí a užitím v mnohém podobá středověké latině. Vědcům, výzkumným pracovníkům a všem možným badatelům slouží k dorozumívání, sdílení vědomostí a ke vzájemnému předávání znalostí a poznatků, aniž by nutně byla jejich mateřštinou. Celosvětová vědecká, výzkumná, badatelská i akademická obec si tedy svůj vlastní jazyk přetváří k obrazu svému, vybírá z něj pouze to, co je jí k praktickému užitku, a současně mu vštěpuje vlastní zásady, dodává vnitřní pravidla a uplatňuje zvláštní normy tak, aby co nejlépe odpovídal akademickým nárokům a vědeckým potřebám.

Při práci s písemným projevem v akademické angličtině (academie writing) vychází autoři z představy, že typický kvalitní odborný text vzniká procesem, při kterém se člověk pohybuje někde mezi nevázanou představivostí poezie a otrocky doslovným citováním ověřených informací ve zprávách rešeršního ražení. Neboli jde o proces produkování, zpracovávání a postupného propracovávání vlastních myšlenek pevně zasazených do kontextu dostupných vědomostí a struktury akademické tradice. Výsledkem takové činnosti by měl být vznik „informovaného“ textu.

Vnitřní struktura akademických textů
Téměř bezedná studnice vědy si žádá bezbřehé množství rozličných typů odborných textů, jež v sobě zahrnují obdobně barvitou řadu různorodých organizačních a strukturálních prvků. Ať tak či onak, všechny texty mají společný základ, který jsme se všichni naučili již na základní škole, a sice starou známou trojici: úvod – stať – závěr. Kromě těchto stěžejních pilířů potřebujeme k vybudování mostu odborné komunikace v písemné formě již jen odpovídající množství a vhodnou kombinaci stavebního materiálu a kvalitního pojiva, které opět plně závisejí na doporučení vyučujících, školitelů, nakladatelů či tradic oboru.

Publikace přináší komplexní přehled základních dovedností "akademické angličtiny". Při pohledu na rozsáhlou skupinu dovedností, které je třeba si osvojit, zjistíme, že se nám zde poměrně často opakují čtyři základní, a sice poslech, četba, mluvení a psaní. Některé výzkumy (Weathers, Parker, 1985) ukazují, že v rodném jazyce má zřejmou převahu poslech (45 %) s mluvením (30 %) nad četbou (16 %) a psaním (9 %). Avšak bereme-li v potaz angličtinu coby cizí jazyk, poměr se změní. Na univerzitě se zřejmě nejprve setkáme s literaturou a zdroji, následně posloucháme mluvené slovo na přednáškách či seminářích, kde nás vyzývají k projevu mluvenému a případně i k psaní.  Kniha představuje stěžejní jazykové dovednosti v tomto pořadí: četba, poslech, mluvení a písemný projev. Následující dvě kapitoly pak jsou věnovány slovní zásobě a mluvnici.

Obsah – názvy kapitol
1. Uvedení do problematiky akademické angličtiny 9
2. Slovní zásoba (Vocabulary) 17
3. Mluvnice (Grammar) 41
4. Čtení (Reading) 71
5. Poslech (Listening) 93
6. Mluvení (Speaking) 113
7. Písemný projev (Academic writing) 151
Závěr 193
Summary 194
Klíč ke cvičením a možné odpovědi 195
Bibliografie 211
Rejstřík 217
Index 219

Každá z tématických kapitol v knize nejprve česky vysvětluje specifika zvolených dovedností v rámci akademického a vědeckého prostředí spolu s jejich odlišnostmi od českého jazyka a na tuto část navazuje mnoho zajímavých cvičení a aktivit v angličtině, které mimo jiné odpovídají úrovni B2 a C1 Společného evropského referenčního rámce pro jazyky.

Detailní obsah najdete na webu knihy na portálu GRADY
Uvádím proto jen několik dílčích témat, která mne zejména oslovila:
Práce se slovníkem (Dictionary use)
Evropský referenční rámec pro jazyky
Gramatické jevy
Jak číst v akademickém prostředí?
Čtení s cílem vyhledávání informací (Scanning)
Čtení s cílem obecného porozumění (Skimming)
Odlišení hlavních myšlenek od vedlejších a rozvíjejících
Před poslechem (Efore listening)
Během poslechu (While listening)
Po poslechu (After listening)
Zápis poznámek (Note taking)
Mluvená interakce (Spoken interaction)
Mravní imperativ akademika (Academie integrity)
Životopis (Biografy and CV)
Dopisy a e-maily (Letters, e-mails)

Ústní projev (Spoken production)
V akademickém prostředí, stejně jako kdekoli jinde, se ústního projevu využívá k různorodým sdělením od oficiálních přípitků na počest rektorů a následníků trůnu až po posílání kolegů k šípku.
Nejčastějšími důvody k veřejným vystoupením bývá představování a obhajování myšlenek, teorií a vědeckých závěrů nebo výsledků. Přednášky, semináře a odborné prezentace se přitom od ostatních ústních projevů liší: představovaná témata jsou výsledkem bádání, výzkumu nebo dlouhodobého přemýšlení a odrážejí zájmy vědecké či akademické komunity; sdílené informace bývají v anglickém prostředí zasazeny zpravidla do rámce lineární, přesně vymezené struktury, která se opírá o nezbytnou myšlenkovou soudržnost založenou na principu kombinace hlavních tezí a podpůrných či rozvíjejících myšlenek; poskytování informací je založeno na principu, kterému Angličané říkají informed argument, což znamená, že veškeré nové údaje a poznatky musí vycházet z doložitelných či ověřitelných výzkumů a studií; a konečně, akademické promluvy kladou vysoké nároky také na odpovědnou interpretaci prostřednictvím standardního více či méně formálního jazyka.

V akademickém čtení informace nejen vnímáme, ale současně se snažíme pronikat do světa mezi řádky, stopujeme autorův úhel pohledu, hodnotíme nosnost hlavních myšlenek i užitečnost nabízených příkladů a odhalujeme mezery v argumentační rovině teorií –jinými slovy „we need to understand more hoden aspects ofreading“ (OU, 2010). Takové čtení se nazývá čtením kritickým.

K pochopení anglického jazyka v prostředí vysokých škol je potřeba několik základních okruhů dovedností, které nám autoři stránkách knihy zprostředkují. Prostředí, ve kterých můžeme akademickou angličtinu uplatnit je představováno:
- Přednášky/prezentace
- Semináře/diskuze/konzultace
- Praktická cvičení / laboratorní práce / praxe Individuální studium/četba
- Seminární práce / zprávy / protokoly / projekty / ročníkové práce / diplomové práce / disertace / odborné články
- Písemné a ústní zkoušky
- Administrativní postupy spojené se studiem, pobytem či prací v zahraničí
- Všeobecné dovednosti využitelné v akademické angličtině: efektivní organizace času; logické myšlení, konstrukce argumentace a kritická analýza; umění vyvolat si vědomosti z paměti a používání mnemotechnických pomůcek; počítačová a multimediální gramotnost
Seznam slouží v knize jako vodítko k okruhům a oblastem, v nichž by člověk s vysokoškolským vzděláním měl být schopen se v angličtině orientovat.
-
Kniha je dílem velmi kvalifikovaného autorského kolektivu
PhDr. Libor Štěpánek, Ph.D. - V současné době pracuje jako odborný asistent v Centru jazykového vzdělávání, kde se specializuje na akademickou angličtinu.
Janice de Haaff, MEd, BEd  - Zabývá se využitím interkulturní komunikace a sociálních sítí ve výuce jazyků. V poslední době se podílela na tvorbě programu akademické angličtiny na Beijing Normal University v Číně.
Mgr. Alena Hradilová, Ph.D. - V současné době pracuje jako odborná asistentka v Centru jazykového vzdělávání MU, kde se specializuje na akademickou a právnickou angličtinu.
Ing. Bc. David Schüller  - V současné době pracuje v Centru jazykového vzdělávání MU, kde zpracovává jazykové materiály, vytváří Virtuální jazykovou studovnu a poskytuje jazykovou podporu pro studenty se specifickými potřebami.

Česko-anglická publikace poslouží zejména akademikům a studentům vysokých škol jako obecný průvodce, praktický manuál a výchozí pramen k základní orientaci v anglickém jazyce v prostředí vysokého školství a vědy.
Po přečtení této knihy si čtenář dokážete udělat obrázek o tom, co se od vysokoškolsky vzdělaného člověka v oblasti komunikace a práce s anglickým jazykem očekává. Naučí se v akademické angličtině orientovat, kde najít potřebné rady k různým metodám práce s literaturou, jak si procvičit poslech nebo kam se obrátit, když potřebujete napsat článek nebo přednést odbornou prezentaci.
Publikace přinese každému čtenáři užitek, nebude pro vás pouhou „povinnou literaturou“ k předmětu Academic English, ale že se k ní budete vracet. Bude vám oporou, když si nebudete v budoucnu s akademickou angličtinou vědět rady.

doc. Arnošt Katolický,
30. srpna 2011.