GRADA přichází na
český knižní trh s publikací, která je zaměřena na
užití angličtiny v oblasti, kterou běžné učebnice
angličtiny,
pokrývají jen velmi obtížně. Jde o prvotinu, na
kterou cílová skupina netrpělivě čeká již dlouhou
dobu. Předmětem knihy je akademická angličtina.
Co přínos knihy výrazně zvyšuje, je skutečnost, že
pokrývá současně základní poznatky v oblasti
jazykové komunikace v předmětné oblasti. Na to
navazuje vlastní průvodce anglickým jazykem.
Tento můj text lze nazvat kombinací recenze a
konspektu obsahu knihy. Za svůj přínos považuji
výběr z obsahu, který prezentuji kombinací vlastních
slov a citací originálního textu. Jsem přesvědčen,
že tento způsob sníží riziko ztráty hodnoty při
zprostředkování obsahu knihy a zejména velmi dobře
zvoleného přístupu autorského kolektivu k tématu.
Kniha autorského kolektivu Libora Štěpánka,
představuje studijní materiál
určený čtenářům, kteří se pohybují v prostředí
světa vysokého školství i vědy a kteří se
musí samostatně vzdělávat v anglickém jazyce
(s výjimkou studentů anglické filologie). Kniha
přístupnou a zajímavou formou představuje
zvláštnosti akademického jazyka, vysvětluje podstatu
základních jazykových i měkkých dovedností, na
jejichž kvalitě často závisí úspěch v daném oboru, a
současně také nabízí škálu aktivit, s jejichž pomocí
lze představené kompetence lépe ovládnout a
procvičit.
Během studia knihy Akademická angličtina pozná
čtenář anglický jazyk z jeho méně obvyklé či
méně prezentované stránky, tj. z pohledu
akademika, vysokoškoláka či jazykově nezkušeného
vědce a z perspektivy jeho potřeb. Na různých
místech knihy se autoři snaží naznačit, že přes
veškeré jednotící prvky má také akademická
angličtina mnoho podob, že každý obor má své
tradice i vlastní zákonitosti, že dokonce i
každý vedoucí či vyučující má svůj oblíbený styl či
obraty.
Akademická angličtina
(Academic English)
Ačkoli se angličtina používaná pro akademické účely
uplatňuje v mnoha rozličných prostředích a
podmínkách, lze ji poměrně přesně charakterizovat.
Akademickou angličtinou rozumíme takový druh
anglického jazyka, který ke své komunikaci a práci
používají vzdělanci, vědci, odborníci, badatelé a
další členové akademické obce. Jedná se o
kultivovaný, vytříbený a komplexní jazykový styl, ve
kterém bývá kladen důraz na přesnost, objektivitu a
citově nezabarvený komentář.
Angličtina v sobě skrývá nekonečné množství podob,
od forem mateřského jazyka až po nepřeberný rejstřík
užitých forem obecného prostředku celosvětové
komunikace. Anglický jazyk je v současnosti řečí
světové politiky, mezinárodního obchodu i
finančnictví, je mluvou počítačů a informačních
technologií, propaguje film a pop music, ovládá
cestovní ruch a v neposlední řadě je samozřejmě, což
je pro nás podstatné, také jazykem vědy.
Z některých částí knihy by mohl kdekterý čtenář
nabýt dojmu, že anglický jazyk je směsicí
falešných představ, chaotické slovní zásoby a vesměs
zmatené gramatiky. Není tomu tak. Anglický jazyk
v sobě sice skrývá ohromnou rozmanitost,
udivující všestrannost a nezkrotnou svobodomyslnost
umožňující rodilým mluvčím, a nejen jim, dělat
v rámci jazyka doslova psí kusy, nicméně na druhé
straně je také řečí mnoha tváří, a to tváří
přesně určených, s nezaměnitelnými rysy. Jinými
slovy, na světě žije mnoho angličtin.
Máme-li – podle slov autorů knihy - proniknout do
podstaty anglického jazyka coby prostředku
komunikace současné vědy, výzkumu a vzdělanosti,
musíme nejdříve pochopit to, že akademická
angličtina je jazykem téměř umělým, který se
svou funkcí a užitím v mnohém podobá středověké
latině. Vědcům, výzkumným pracovníkům a všem možným
badatelům slouží k dorozumívání, sdílení vědomostí a
ke vzájemnému předávání znalostí a poznatků, aniž by
nutně byla jejich mateřštinou. Celosvětová vědecká,
výzkumná, badatelská i akademická obec si tedy svůj
vlastní jazyk přetváří k obrazu svému, vybírá z něj
pouze to, co je jí k praktickému užitku, a současně
mu vštěpuje vlastní zásady, dodává vnitřní pravidla
a uplatňuje zvláštní normy tak, aby co nejlépe
odpovídal akademickým nárokům a vědeckým potřebám.
Při práci s písemným projevem v akademické
angličtině (academie writing) vychází autoři
z představy, že typický kvalitní odborný text vzniká
procesem, při kterém se člověk pohybuje někde mezi
nevázanou představivostí poezie a otrocky doslovným
citováním ověřených informací ve zprávách rešeršního
ražení. Neboli jde o proces produkování,
zpracovávání a postupného propracovávání vlastních
myšlenek pevně zasazených do kontextu dostupných
vědomostí a struktury akademické tradice.
Výsledkem takové činnosti by měl být vznik
„informovaného“ textu.
Vnitřní struktura akademických textů
Téměř bezedná studnice vědy si žádá bezbřehé
množství rozličných typů odborných textů, jež v sobě
zahrnují obdobně barvitou řadu různorodých
organizačních a strukturálních prvků. Ať tak či
onak, všechny texty mají společný základ, který jsme
se všichni naučili již na základní škole, a sice
starou známou trojici: úvod – stať – závěr. Kromě
těchto stěžejních pilířů potřebujeme k vybudování
mostu odborné komunikace v písemné formě již jen
odpovídající množství a vhodnou kombinaci stavebního
materiálu a kvalitního pojiva, které opět plně
závisejí na doporučení vyučujících, školitelů,
nakladatelů či tradic oboru.
Publikace přináší komplexní přehled
základních dovedností "akademické angličtiny".
Při pohledu na rozsáhlou skupinu dovedností, které
je třeba si osvojit, zjistíme, že se nám zde
poměrně často opakují čtyři základní, a sice
poslech, četba, mluvení a psaní. Některé výzkumy
(Weathers, Parker, 1985) ukazují, že v rodném jazyce
má zřejmou převahu poslech (45 %) s mluvením (30 %)
nad četbou (16 %) a psaním (9 %). Avšak bereme-li
v potaz angličtinu coby cizí jazyk, poměr se změní.
Na univerzitě se zřejmě nejprve setkáme
s literaturou a zdroji, následně posloucháme mluvené
slovo na přednáškách či seminářích, kde nás vyzývají
k projevu mluvenému a případně i k psaní. Kniha
představuje stěžejní jazykové dovednosti v tomto
pořadí: četba, poslech, mluvení a písemný projev.
Následující dvě kapitoly pak jsou věnovány slovní
zásobě a mluvnici.
Obsah – názvy kapitol
1. Uvedení do problematiky akademické angličtiny 9
2. Slovní zásoba (Vocabulary) 17
3. Mluvnice (Grammar) 41
4. Čtení (Reading) 71
5. Poslech (Listening) 93
6. Mluvení (Speaking) 113
7. Písemný projev (Academic writing) 151
Závěr 193
Summary 194
Klíč ke cvičením a možné odpovědi 195
Bibliografie 211
Rejstřík 217
Index 219
Každá z tématických kapitol v knize
nejprve česky vysvětluje specifika zvolených
dovedností v rámci akademického a vědeckého
prostředí spolu s jejich odlišnostmi od českého
jazyka a na tuto část navazuje mnoho zajímavých
cvičení a aktivit v angličtině, které mimo jiné
odpovídají úrovni B2 a C1 Společného evropského
referenčního rámce pro jazyky.
Detailní obsah najdete na webu knihy na portálu
GRADY
Uvádím proto jen několik dílčích témat, která mne
zejména oslovila:
Práce se slovníkem (Dictionary use)
Evropský referenční rámec pro jazyky
Gramatické jevy
Jak číst v akademickém prostředí?
Čtení s cílem vyhledávání informací (Scanning)
Čtení s cílem obecného porozumění (Skimming)
Odlišení hlavních myšlenek od vedlejších a
rozvíjejících
Před poslechem (Efore listening)
Během poslechu (While listening)
Po poslechu (After listening)
Zápis poznámek (Note taking)
Mluvená interakce (Spoken interaction)
Mravní imperativ akademika (Academie integrity)
Životopis (Biografy and CV)
Dopisy a e-maily (Letters, e-mails)
Ústní projev (Spoken production)
V akademickém prostředí, stejně jako kdekoli jinde,
se ústního projevu využívá k různorodým sdělením
od oficiálních přípitků na počest rektorů a
následníků trůnu až po posílání kolegů k šípku.
Nejčastějšími důvody k veřejným vystoupením bývá
představování a obhajování myšlenek, teorií a
vědeckých závěrů nebo výsledků. Přednášky,
semináře a odborné prezentace se přitom od ostatních
ústních projevů liší: představovaná témata jsou
výsledkem bádání, výzkumu nebo dlouhodobého
přemýšlení a odrážejí zájmy vědecké či
akademické komunity; sdílené informace bývají
v anglickém prostředí zasazeny zpravidla do rámce
lineární, přesně vymezené struktury, která se opírá
o nezbytnou myšlenkovou soudržnost založenou na
principu kombinace hlavních tezí a podpůrných či
rozvíjejících myšlenek; poskytování informací je
založeno na principu, kterému Angličané říkají
informed argument, což znamená, že veškeré nové
údaje a poznatky musí vycházet z doložitelných či
ověřitelných výzkumů a studií; a konečně, akademické
promluvy kladou vysoké nároky také na odpovědnou
interpretaci prostřednictvím standardního více či
méně formálního jazyka.
V akademickém čtení
informace nejen vnímáme, ale současně se snažíme
pronikat do světa mezi řádky,
stopujeme autorův úhel pohledu, hodnotíme nosnost
hlavních myšlenek i užitečnost nabízených příkladů a
odhalujeme mezery v argumentační rovině teorií
–jinými slovy „we need to understand more hoden
aspects ofreading“ (OU, 2010). Takové čtení se
nazývá čtením kritickým.
K pochopení anglického jazyka v prostředí
vysokých škol je potřeba několik základních
okruhů dovedností, které nám autoři stránkách knihy
zprostředkují. Prostředí, ve kterých můžeme
akademickou angličtinu uplatnit je představováno:
- Přednášky/prezentace
- Semináře/diskuze/konzultace
- Praktická cvičení / laboratorní práce / praxe
Individuální studium/četba
- Seminární práce / zprávy / protokoly / projekty /
ročníkové práce / diplomové práce / disertace /
odborné články
- Písemné a ústní zkoušky
- Administrativní postupy spojené se studiem,
pobytem či prací v zahraničí
- Všeobecné dovednosti využitelné v akademické
angličtině: efektivní organizace času; logické
myšlení, konstrukce argumentace a kritická analýza;
umění vyvolat si vědomosti z paměti a používání
mnemotechnických pomůcek; počítačová a multimediální
gramotnost
Seznam slouží v knize jako vodítko k okruhům a
oblastem, v nichž by člověk s vysokoškolským
vzděláním měl být schopen se v angličtině orientovat.
-
Kniha je dílem velmi kvalifikovaného autorského
kolektivu
PhDr. Libor Štěpánek, Ph.D.
- V současné době pracuje jako odborný asistent v
Centru jazykového vzdělávání, kde se specializuje na
akademickou angličtinu.
Janice de Haaff, MEd, BEd - Zabývá se
využitím interkulturní komunikace a sociálních sítí
ve výuce jazyků. V poslední době se podílela na
tvorbě programu akademické angličtiny na Beijing
Normal University v Číně.
Mgr. Alena Hradilová, Ph.D. - V současné době
pracuje jako odborná asistentka v Centru jazykového
vzdělávání MU, kde se specializuje na akademickou a
právnickou angličtinu.
Ing. Bc. David Schüller - V současné době
pracuje v Centru jazykového vzdělávání MU, kde
zpracovává jazykové materiály, vytváří Virtuální
jazykovou studovnu a poskytuje jazykovou podporu pro
studenty se specifickými potřebami.
Česko-anglická publikace poslouží zejména
akademikům a studentům vysokých škol jako obecný
průvodce, praktický manuál a výchozí pramen k
základní orientaci v anglickém jazyce v prostředí
vysokého školství a vědy.
Po přečtení této knihy si čtenář dokážete udělat
obrázek o tom, co se od vysokoškolsky vzdělaného
člověka v oblasti komunikace a práce s anglickým
jazykem očekává. Naučí se v akademické
angličtině orientovat, kde najít potřebné rady
k různým metodám práce s literaturou, jak si
procvičit poslech nebo kam se obrátit, když
potřebujete napsat článek nebo přednést odbornou
prezentaci.
Publikace přinese každému čtenáři užitek,
nebude pro vás pouhou „povinnou literaturou“
k předmětu Academic English, ale že se k ní
budete vracet. Bude vám oporou, když si nebudete
v budoucnu s akademickou angličtinou vědět rady.
doc. Arnošt Katolický,
30. srpna 2011.
|