Arnošt
Katolický
Přesně před rokem jsem si předsevzal, že se
k problematice e-books po třech letech na svém portálu AKA
MONITOR www.akamonitor.cz vrátím. Připravil jsem si i název
textu: „Nebuďme smutní, můžeme si za to sami!“. Nestalo se
tak. Důvodů odkladu bylo několik, ale hlavními z nich byl
jednak pocit, že „to“ musí ještě chvíli zrát, jednak možná
trochu neskromná představa, že jsem ( jak se později ukázalo)
faktory ovlivňující perspektivu e-books před 4-mi léty odhadl
poměrně dobře . Patřil jsem a patřím k lidem, kteří, i když se
snadno nadchnou pro nové, uvažují v souvislostech a proto,
především o perspektivách vývoje, přece jenom střízlivě.
Dovolím si připomenout pár vět z úvodu k svému článku
„E-knihy. Ebooks. Stav a perspektivy. Hodnocení“, které
zněly: „Hledáme-li správnou odpověď, musíme si postavit
správnou otázku. Zůstaneme-li u otázky „e-knihy nebo klasika“,
nedojdeme daleko. Nadějnější je otázka:“existuje objektivní
potřeba e-knihy? A proč tomu tak je?. Jedině
pragmatický, racionální přístup k těmto otázkám může vést
k odpovědi na otázky týkající se perspektivy e-knih“ (konec
citátu). Důležité je vědět, zda má uživatel možnost volby mezi
variantami uspokojení své potřeby. Pokud ano, je třeba
analyzovat cíl i podmínky a formulovat kriteria, která jsou,
nebo budou v budoucnu na straně potenciálního uživatele
uplatňována.
Za 4 roky se událo mnoho. Hardware se
vyvíjel překotně a jen málo kdo dokázal tušit jak bleskově
jeho nabídka dokázala pokrýt i ten nejmenší nově vznikající
segment trhu. Vývoj ( výrazné sblížení ) notebooků, PDA-ček a
SmartPhonů je toho dokladem. V oblasti PDA a SmartPhonů se
znovu projevila nepříjemná tendence vidět věci černo-bíle (
buď a nebo!). Podobným vývojem prochází SW. U HW
nástrojů, které připadají v úvahu pro práci s e-books, se
silně sblížily právě ty parametry na jejichž základě se čtenář
rozhoduje pro tu či onu volbu. Patří sem miniaturizace,
spotřeba energie, kvalita zobrazovacího prvku, kapacita a
rychlost paměti, nemluvě o rychlosti. SW nástroje pro čtení
e-knih jsou z hlediska e-books téměř totožné pro všechny
kategorie HW. Mílovými kroky postoupila vpřed nabídka
komunikačních možností u všech relevantních kategorií HW.
Bohužel je třeba říci, že je to právě cena kvalitních PDA a
SmartPhonů, která dále komplikuje volbu ve prospěch mobilních
zařízení využitelných pro práci s e-books.
Úvahy o perspektivě e-books často ovlivňuje představa,
že jsou to výlučně zařízení typu PDA, které jsou s e-books
spojeny. Ovlivňuje to několik faktorů, mezi nimi třeba úspěšný
portál PALMKniky.cz, který má dnes nejbohatší nabídku e-knih a
je orientován právě na PDA. Chceme-li uvažovat o perspektivě
e-books, neměli bychom si prostor svého uvažování takto
zužovat. Mohou existovat i jiné, možná v budoucnu i
významnější vlivy, než je rozměr a mobilita HW základu e-books.
Ale jsou i trendy, které na první pohled mohou
akcelerovat širší užití ebooks v nedaleké budoucnosti:
- rostoucí potřeba nástrojů moderního vzdělávání, především
individuálního studia
- rychlý rozvoj distančního vzdělávání, včetně e-learningu
- postupné pronikání PDA do vybraných oblastí ve výrobě,
obchodě, medicíně a financích výrazně ovlivňuje celkový
přístup k PDA a SmartPhonům
- zlepšování dostupnosti e-books elektronickou komunikací (
internet )
- široké uplatnění moderních medií v oblasti marketingu (
elektronické katalogy na výstavách, CD přílohy k časopisům,
ukázky tiskových stránek klasických knih na webu
vydavatelství, elektronické verze sborníků z konferencí,
atd.)
- elektronické ( CD ) přílohy ke klasickým tištěným knihám
Mnohé z právě uvedeného se povaze e-books velice blíží.
Jak je to s vývojem objektivní potřeby čtenáře
využívat e-books? Obávám se, že nelze s jistotou říci, že
by byl cítit výraznější tlak na užití technologie práce, která
je základem e-books, tj.: dobrá interní navigace v textu
knihy, fulltextové vyhledávání v celé knize, práce
s poznámkami a se zvýrazňováním, možnost snadného stahování
souborů a jejich aktualizace přímo v prostředí e-book readeru.
Tato potřeba by se měla projevit výrazněji u e-books
nespadajících do kategorie beletrie a prózy, kde vyhovuje
sekvenční přístup k textu knihy. Rozbor rozdílů obou kategorií
e-books najdete v mém původním článku.
Kdo jsou čtenáři e-books? A jaká je tématika
čtených e-books?
Stále převažuje beletrie a to s tituly, u kterých není problém
s autorskými právy. Mezi čtenáři téměř chybí celé velké
skupiny čtenářů, především právě těch, které představují
nejčilejší čtenáře klasických knih z kategorie beletrie a
prózy.
Jak se na celém vývoji podílí legislativní rámec?
Dodnes působí negativně na pestrost nabídky titulů e-books.
Svoji roli na vývoj e-books, které jsou až dosud
zaměřeny především na textové informace, sehrává vývoj
multimedií. Vedle textové, se stále více prosazuje
obrazová informace, přibývá animace a simulace, prvky videa a
filmů, s kterými se cenově dostupnější zařízeních typu PDA
stále ještě obtížně vypořádávají.
Zvoleným přístupem k analýze vývoje e-books dospějeme
snadno k závěru,který jsem vyjádřil v názvu článku: „Nebuďme
smutní, můžeme za to sami.“ Vzpomeňme si na přístup celé
řady autorů, kteří bez důkladného rozboru pohřbívali „ještě za
živa“ klasické knihy. Opatrnější byli přirozeně, jako
obyčejně, potenciální investoři. Kontaktovalo mne řada
podnikatelů, kteří se rozhodovali zda a případně kolik
investovat do businessu v oblasti e-books s naději na
návratnost vloženého kapitálu a na případný zisk. Mohu říci,
že až na jedinou výjimku byli všichni velmi opatrní.
Přesto najdeme na webu řadu podnikatelských aktivit,
které souvisejí s ebooks. Jde především o nabídky k vydání
a propagaci e-knihy. U řady aktivit lze jen obtížně odhadnout,
zda jde v pravém slova smyslu za podnikání, nebo jenom o
doplňkovou aktivitu k jinému základnímu podnikání.
Smutní nemusíme být i z jiného důvodu. Při pozorném
přístupu k e-books, zejména pokud přijmeme tezi, že e-book
není zařízení (PDA nebo podobně), ale určitá technologie práce
s knihou, můžeme pozorovat, že celá řada aplikací,
provozovaných na PC a zejména na NB, se povahovou velmi blíží
tomu, co si pod e-books představujeme. Jako jeden z mnoha
možných příkladů lze uvést webové on-line knihy.
Komplexní analýza vývoje e-books by vyžadovala mnohem
fundovanější, především statistické údaje. Z mého pohledu lze
souhlasit se závěrem, podle kterého se vývoj e-books proti
očekávání zpomalil a z řady důvodů se projevuje odlišnými
znaky a někdy i v jiných oblastech, než bylo původně
předpokládáno. Změnily se výrazně HW a SW podmínky, které
vedly k prolnutí e-books s řadou jiných aplikací.
Objektivní potřeba užití technologie e-books se výrazněji
neprojevila především v životě občanů. Pokrok
v implementaci ICT ve společnosti podstatně zlepšil podmínky
uplatnění e-books z hlediska vztahu k technice této třídy.
Jsem přesvědčen, že existuje reálný předpoklad
rychlejšího vývoje uplatnění technologie e-books v nejbližších
letech – ovšem za předpokladu, že především struktura
nabídky a ceny e-knih přestanou vývoj zájmu o e-books brzdit.
Odstranění, nebo alespoň zmírnění této brzdy nebude lehké.
Šance se zvýší, pokud potenciální uživatelé e-books pocítí
objektivní potřebu jejich použití. To se týká především té
části e-books, která je reprezentována učebnicemi,
encyklopediemi, odbornými texty, příručkami apod. Vývoj u
beletrie, která dosud v sortimentu nabídek e-books převažuje,
bude vývoj z uvedených „brzdných“ důvodů zřejmě pomalejší.
Velmi bych uvítal, kdyby se nyní, s několikaletým
odstupem od vzniku prvních prognóz vývoje e-books, obnovila
solidní diskuse na toto téma. V textu jsem neopakoval řadu
důležitých pasáží ze svého původního rozboru. Vážné zájemce o
diskuzi nad mými názory proto odkazuji na adresu:
http://www.ebook.zcu.cz/ebook_swn.htm
V Plzni 18. dubna 2005.
Doc. Ing. Arnošt
Katolický, CSc. 17. dubna 2005. doc.aka@akamonitor.cz |