Nejnavštěvovanějšími stránkami jsou weblogy: ITSM/ITIL, VISIO, e-Learning, digifoto a j.
     

Doc. Ing. Arnošt Katolický, CSc

AKADEMIE MANAGEMENTU AKA-KONZULT

HOME

KONTAKT

Poradenství, vzdělávání a zpravodajství

SOUDNÍ ZNALEC

A K A   M O N I T O R


RECENZE
----------
DigiFoto
----------
E-books
 

 

NOVINKY
ČASOPISY

 

MAPA

 
E-books
Projekt. manag.
Znalost. manag.
E- business
E-learning
Nová ekonomika
Inovace
Reportáže
Recenze
Foto-Video
 

Měsíční
návštěvnost
AKA MONITORu
v lednu 07
285.326
přístupů

 
aaa

K N I H Y - R E C E N Z E - 2001 až 2007

 

Znalostní management
a proces jeho zavádění

Průvodce pro praxi
Vladimír Bureš

 


 

         

       Vždycky mne potěší, když se na českém knižním trhu  objeví původní kvalitní česká kniha, která se věnuje aktuálnímu tématu a reaguje na potřeby praxe. Z vydání knihy Vladimíra Bureše mám o to větší radost, že se věnuje tématu, na které jsem upozorňoval ve svém seriálu publikovaném v UN ZČU v Plzni před sedmi léty.  Seriál věnovaný znalostnímu managementu ( ZM ) tehdy nevzbudil žádnou zvláštní pozornost, vzbudil spíš rozpaky „co si to ten Katolický zase vymýšlí“.  Od té doby se toho mnoho událo ve společnosti a především v ekonomice a život sám si pozornost znalostnímu managementu vynutil.  Jsem rád, že GRADA na novou situaci dokázala zareagovat vydáním knihy věnované nejen základům teorie ZM, ale především procesu jeho zavádění do praxe. Knize se věnuji formou, která v sobě spojuje prvky recenze a prvky konspektu obsahu.  V textu využívám m.j. i volné citace z textu knihy.
       Kniha vyšla v edici Management v informační společnosti. Autorem knihy je Vladimír Bureš, který  od roku 2001 aktivně pracuje v rámci vědecko-výzkumných a vzdělávacích aktivit na Katedře informačních technologií Fakulty informatiky a managementu Univerzity Hradec Králové. Podílí se na řešení několika vědeckých a rozvojových projektů. Na 216 stranách předává autor
- ucelený pohled na znalostní management jako moderní manažerskou disciplinu
- seznámení se s základními pojmy
- praktické informace o  znalostním managementu z různých úhlů pohledu (technologického, manažerského, organizačního, implementačního aj.
- poznatky o procesu zavádění znalostního managementu do firmy či jiné organizace.
- rozsáhlý přehled a analýza stávajících přístupů k zavádění znalostního managementu
- detailní popis jedné z existujících metodik, který byl vyvinut ….
       Podrobný obsah knihy najdete na adrese: ZDE-ZDE
Z obsahu vybírám názvy několika podkapitol, jejichž obsah mne především zaujal:
- Vybrané příklady rámcových prací
- Analýza definic
- Procesní perspektiva
- Jednoduché a složitejší modely znalostních procesů
- Informační a znalostní infrastruktura
- Přínosy znalostního managementu
- Znalostní pracovník
- Metodiky zavádění znalostního managementu
- Analýza existujících metodik
- Spojitost znalostního managementu a obchodní strategie
- Návrh architektury znalostního managementu a integrace s existující infrastrukturou
- Analýza a audit existujících znalostí
- Vývoj systému znalostního managementu
- Měření výsledků znalostního managementu, tvorba metrik založených na ROI
- Vytvoření projektu znalostního managementu
- Plánování implementace znalostního managementu
- Terminologie používaná metodikou KM-Beat-It
- Fáze metodiky KM-Beat-It
- Nepřetržitý znalostní management
- Kritické faktory úspěšnosti
- Přínosy metodiky KM-Beat-It
Zajímavou a užitečnou částí knihy jsou i 3 přílohy, především přehled vybraných projektů EU týkající se znalostního managementu
       Znalostní management je v současnosti velmi populární pojem, který se skloňuje ve všech pádech lidmi různého zaměření. GRADA přichází na český knižní trh s knihou Vladimíra Bureše v době, kdy se podniky a instituce snaží znalostní management implementovat do svého prostředí. Důvodem je poznání, že díky znalostnímu managementu mohou snadněji budovat svou životaschopnost a konkurenční výhodu, například na znalostech, které zahrnují nejlepší postupy používané v organizaci, nebo na znalostech představujících nejnovější pokrok v rozvoji domény, ve které organizace působí.  Autor svým pojetím tématu reaguje na skutečnost, že s érou znalostí a znalostního managementu souvisí řada změn v nejrůznějších oblastech, od informačních technologií až po řízení lidských zdrojů. Budou se otevírat  nové pohledy na rozličné problémy a bude zapotřebí zkoumat a vytvářet nové metody organizace práce. Znalostní management ve formě cílevědomých, systematických a systémových aktivit představuje relativně nový koncept, vyžadující uplatňění odpovídajících metodik.
      
Struktura publikace
Kniha je tvořena třemi základními částmi. V první části, která je nazvaná „Základní fakta“, jsou popsány základní informace, z nichž znalostní management vychází. Jsou definovány základní pojmy jako intelektuální kapitál nebo znalost a její klasifikace různými autory. Nastíněn je zde rovněž stručný historický vývoj znalostního managementu. Důležitou součástí první části je kapitola, věnovaná rámcovým pracím o znalostním managementu. Stručně jsou v knize popsány čtyři vybrané práce významných autorů z oblasti znalostního managementu.
Druhá část knihy nese označení „Úhly pohledu“. Jsou uvedeny základní perspektivy, ze kterých je možné na znalostní management pohlížet -  perspektiva konceptuální, procesní, technologická, organizační, implementační a manažerská.
Třetí část „Zavádění znalostního managementu“ je zaměřena na implementaci znalostního managementu a jeho principů do organizace. Předmětem zájmu této části jsou jednotlivé metodiky, které jsou stručně popsány. Podrobně je rozebrána původní česká metodika obecnějšího charakteru, jež nese označení KM-Beat-lt.

       Jednotlivé části knihy a v nich obsažené kapitoly představují samostatné moduly, ze kterých je kniha sestavena. Každá část knihy končí stručným shrnutím, seznamem použitých informačních zdrojů a několika otázkami k zamyšlení nebo k diskuzi.
      Autor orientuje pozornost čtenáře na technologickou perspektivu, která se zaměřuje na podporu znalostního managementu různými informačními, komunikačními a znalostními technologiemi. Upozorňuje na chybný názor, podle kterého je tato perspektiva považována za samotný znalostní management nebo je zdůrazňována až příliš, což vede k tomu, že se z komplexní manažerské disciplíny se stává pouze záležitost implementace několika technologických řešení. Značná pozornost je v knize věnována perspektivě manažerské, která  se zabývá různými manažerskými aspekty zavádění a realizace znalostního managementu. Jednou z hlavních oblastí je problematika znalostního pracovníka. Součástí této perspektivy jsou rovněž diskuze o přínosu znalostního managementu pro jednotlivé organizace.
       Autor zdůrazňuje, že všechny perspektivy jsou vzájemně provázané. Proto je nutné, aby byly všechny pozorně sledovány a žádná z nich neměla výsadní postavení.
       V rámci snahy zodpovědět otázky, co je to znalostní management, jaké jsou jeho metody a techniky nebo v čem spočívá jeho hodnota, vznikly různé definice, paradigmata, rámcové práce, koncepty, objekty, teze, perspektivy, metriky nebo popisy dopadu znalostního managementu. Jde především o rámcové práce ze čtyř skupin: rámcové práce zaměřené na tvorbu znalostí, rámcové práce zaměřené na znalostní procesy, technologicky orientované rámcové práce, a holistické rámcové práce. Autor vybral a přiblížil hlavní z nich.
      
Zavedení znalostního managementu prezentuje autor jako proces, který vyžaduje množství zdrojů, a to nejen finančních a materiálních. Vyžaduje schopnosti, odhodlanost, vůli, přesvědčení, vytrvalost a mnoho dalších vlastností, jimiž může být člověk vybaven. Proto byly vytvořeny metodiky, představující doporučený souhrn etap, přístupů, zásad, postupů, pravidel, dokumentů, řízení, metod, technik a nástrojů, který určuje, kdo, kdy, co a proč má dělat. Jednotlivé nabízené metodiky jsou různé a v mnoha aspektech se liší.
       Autor se v knize věnuje nejzajímavějším metodikám. Uvádí jejich charakteristiky, včetně hodnocení výhod a nevýhod. Uvádí i použitá kriteria k jejich hodnocení, podle kterých musí  vybraná metodika z oblasti znalostního managementu
- podporovat trvalou a iterativní povahu znalostního managementu (znalostní management je založen na pokusu a omylu a funguje pouze díky procesu učení se).
- být zaměřena na celý program znalostního managementu „od začátku do konce“ –od strategie po údržbu.
- podporovat specifický úkol znalostního managementu, jímž je zlepšení činnosti organizace pomocí zlepšování znalostního managementu.
- respektovat sociální a organizační aspekty úkolů a řešení znalostního managementu.
- být vícenásobně použitelná.
- být flexibilní, takže je možné ji využívat ve spojení s různými nástroji a technikami.
- vytvořit explicitní předpis pro používání nástrojů a technik, jež nemají původ v organizaci.
- být nezávislá na poskytovatelích, řešeních, nástrojích a metodách.
- umožnit měření dopadů a přínosů, a to jak na úrovni znalostního managementu, tak na úrovni podnikových metrik.
- být kompatibilní s velkým množstvím metrik firemní výkonnosti a meřících schémat, jako je například Balanced Scorecard, aby bylo možné vyjaani dopady znalostního managementu na základě v organizaci používaných metrik atd.
- jasně deklarovat soubor hodnot, na nichž je založena, respektive jichž chce dosáhnout (minimální náklady, co nejkratší doba řešení, zahrnutí sociálního aspektu atd.).
- určovat postup řešení, aby bylo možné celý proces zavádění znalostního managementu plánovat (čas, lidé, finance atd).
- určovat priority řešení (co a kdy je důležité).
- doporučovat metody, techniky a nástroje, které je vhodné použít v jednotlivých fázích řešení.
       Mezi hlavní nevýhody některých metodik řadí autor silnou orientaci na informační, komunikační a znalostní technologie, spoléhání na pilotní projekt, nebo  opakování pouze některých (většinou závěrečných) fází metodiky. A právě tyto důvody vedly na Fakultě informatiky a managementu Univerzity Hradec Králové, k vytvoření nové, obecnější metodiky, nesoucí označení KM-Beat-lt, která obsahuje čtyři základní fáze, jimiž jsou sestavení realizačního týmu, analýza výchozího stavu, tvorba znalostní strategie a realizace aktivit znalostního managementu. U každé fáze je v knize popsán cíl, účel a obsáh, předpoklady zahájení, kritéria ukončení, dokumenty, kritické faktory a jednotlivé činnosti fáze. Realizace všech fází metodiky představuje cyklus, který je nutné neustále opakovat, čímž si organizace zajišťuje nepřetržitou realizaci znalostního managementu a nikoliv pouze jednorázovou akci, jejíž následky se v průběhu času vytratí. Autor uvádí, že k vzniku metodiky KM-Beat-lt vedly následující důvody: existující metodiky byly vytvořeny různými autory a v jiném kontextu a autoři používali rozličnou terminologii nebo rozličný význam používaných pojmů. Důsledkem toho je, že jednotlivým metodikám může být obtížné porozumět.
Při charakteristice metodiky KM-Beat-lt uvádí autor:
- terminologii používaná metodikou KM-Beat-lt
- základní pozice procesu zavádění znalostního managementu
- fáze metodiky KM-Beat-lt
- kritické faktory úspěšnosti
- kritické faktory úspěšnosti
       Celý proces zavádění znalostního managementu má podle V. Bureše také své kritické faktory úspěšnosti, které  je možné rozdělit podle kategorií, ke kterým přísluší. Těmito kategoriemi jsou: vrcholové vedení, zaměstnanci, řešitelský tým, podniková strategie a znalostní strategie. Většina kritických faktorů je spojena s lidským faktorem, jeho působením v organizaci a strategickým přístupem ke znalostnímu managementu.
       Autor nenechává bez povšimnutí ani skutečnost, že celý proces zavádění a realizace znalostního managementu je v moderní metodice úzce provázán s ekonomickými , aspekty a cíli organizace, což musí dát vrcholovému vedení organizace možnost sledovat a kontrolovat náklady a přínosy spojené se zavedením znalostního managementu.  Taková metodika musí dokázat vysvětlit i důvody některých krachů při zavádění znalostního managementu.
       Podle autora patří mezi hlavní přínosy metodiky KM-Beat-lt možnost využít existující a běžně dostupné nástroje, metody a techniky. Je to proto, že metodika KM-Beat-lt není založena na využívání specializovaných nástrojů, které nejsou doposud běžně používány, nýbrž na běžných aplikacích, nástrojích, technikách nebo metodách, které jsou většinou v oblasti managementu nebo informačních technologiích dobře známé, jsou dostupné nebo lehce získatelné. Může být proto využitelná také středními a malými organizačerni, které mají v současné době ke znalostnímu managementu relativně daleko.
Závěr:
Autor si postavil za cíl přehledným způsobem nastínit základní myšlenky a problematické okruhy znalostního managementu a představit nové vytvořenou metodiku zavádění znalostního managementu s názvem KM-Beat-lt.
Kniha je určena studentům ekonomicky a manažersky orientovaných studijních oborů, manažerům organizací, kterým může pomoci zorientovat se v problematice znalostního managementu a v možnostech jeho implementace do vlastní organizace.
       Kniha je psána srozumitelným jazykem, je logicky členěna, každá z tří částí obsahuje stručné shrnutí poznatků a nabídku několika otázek, které čtenáři usnadňují vlastní kontrolu nad tím, jak dalece látku zvádli.  
Pokud si chcete nebo potřebujete odpovědět na dále uvedené otázky, neváhejte a pusťte se do studia knihy, které jsem věnoval tuto recenzi. Jsou to především tyto otázky.
- jaký je rozdíl mezi pojmy znalostní ekonomika a znalostní společnost?
- existuje rozdíl mezi poznatky, znalostmi, vědomostmi a zkušeností?
- jaký je váš názor na převoditelnost tacitních znalostí do explicitní formy?
- za jakých podmínek je tato transformace možná? 
- umíte uvést příklady explicitních, implicitních a tacitních znalostí?
- jaké způsoby získání znalostí jste schopni rozeznat?
- jakou roli podle vás hrají při zavádění a realizaci znalostního managementu informační, komunikační a znalostní technologie?
- je možné identifikovat přínosy znalostního managementu z krátkodobého hlediska, nebo se jedna výhradně o „běh na dlouhou traf ?
- jakým způsobem se chovají náklady na znalostní management při jeho zavádění a následně realizaci v organizaci ?
- jakým způsobem vnímáte pojem znalostní pracovník?
- jaká z existujících metodik zavádění znalostního managementu do vaší organizace může být považována za optimální a proč?
- co všechno pro vás čeká na startu projektu implementace znalostního managementu ve vaší firmě nebo instituci?
Knihu vám doporučuji a přeji Vám hodně úspěchů jak ve studiu, tak zejména v praktickém uplatnění získaných poznatků.

 
Arnošt Katolický ©
Doc.aka@akamonitor.cz
http://www.akamonitor.cz/
15. února  2007.

 

Další recenze ZDE

 
 

Nejnavštěvovanější  weblog věnovaný tématu "ITSM - ITIL"
(
IT Infrastructure Library)

PODCSASTING
nový weblog věnovaný PODCASTINGU

Katalog recenzí

 

   Autor obsahu a webmaster: doc.aka@akamonitor.cz

//-->