Vždycky mne potěší, když se na českém knižním
trhu objeví původní kvalitní česká kniha,
která se věnuje aktuálnímu tématu a reaguje na
potřeby praxe. Z vydání knihy Vladimíra Bureše
mám o to větší radost, že se věnuje tématu, na
které jsem upozorňoval ve svém seriálu
publikovaném v UN ZČU v Plzni před sedmi léty.
Seriál věnovaný znalostnímu managementu ( ZM )
tehdy nevzbudil žádnou zvláštní pozornost, vzbudil
spíš rozpaky „co si to ten Katolický zase
vymýšlí“. Od té doby se toho mnoho událo ve
společnosti a především v ekonomice a život sám
si pozornost znalostnímu managementu vynutil.
Jsem rád, že GRADA na novou situaci dokázala
zareagovat vydáním knihy věnované nejen
základům teorie ZM, ale především procesu jeho
zavádění do praxe. Knize se věnuji formou, která
v sobě spojuje prvky recenze a prvky konspektu
obsahu. V textu využívám m.j. i volné citace
z textu knihy.
Kniha vyšla v edici Management v informační
společnosti. Autorem knihy je Vladimír
Bureš, který od roku 2001 aktivně pracuje v rámci
vědecko-výzkumných a vzdělávacích aktivit na
Katedře informačních technologií Fakulty
informatiky a managementu Univerzity Hradec
Králové. Podílí se na řešení několika vědeckých a
rozvojových projektů. Na 216 stranách předává
autor
- ucelený pohled na znalostní management jako
moderní manažerskou disciplinu
- seznámení se s základními pojmy
- praktické informace o znalostním managementu z
různých úhlů pohledu (technologického,
manažerského, organizačního, implementačního aj.
- poznatky o procesu zavádění znalostního
managementu do firmy či jiné organizace.
- rozsáhlý přehled a analýza stávajících přístupů
k zavádění znalostního managementu
- detailní popis jedné z existujících metodik,
který byl vyvinut ….
Podrobný
obsah knihy najdete na adrese:
ZDE-ZDE
Z obsahu vybírám názvy několika podkapitol,
jejichž obsah mne především zaujal:
- Vybrané příklady rámcových prací
- Analýza definic
- Procesní perspektiva
- Jednoduché a složitejší modely znalostních
procesů
- Informační a znalostní infrastruktura
- Přínosy znalostního managementu
- Znalostní pracovník
- Metodiky zavádění znalostního managementu
- Analýza existujících metodik
- Spojitost znalostního managementu a obchodní
strategie
- Návrh architektury znalostního managementu a
integrace s existující infrastrukturou
- Analýza a audit existujících znalostí
- Vývoj systému znalostního managementu
- Měření výsledků znalostního managementu, tvorba
metrik založených na ROI
- Vytvoření projektu znalostního managementu
- Plánování implementace znalostního managementu
- Terminologie používaná metodikou KM-Beat-It
- Fáze metodiky KM-Beat-It
- Nepřetržitý znalostní management
- Kritické faktory úspěšnosti
- Přínosy metodiky KM-Beat-It
Zajímavou a užitečnou částí knihy jsou i 3
přílohy, především přehled vybraných
projektů EU týkající se znalostního
managementu
Znalostní management je v současnosti
velmi populární pojem, který se skloňuje ve
všech pádech lidmi různého zaměření. GRADA
přichází na český knižní trh s knihou Vladimíra
Bureše v době, kdy se podniky a instituce snaží
znalostní management implementovat do svého
prostředí. Důvodem je poznání, že díky znalostnímu
managementu mohou snadněji budovat svou
životaschopnost a konkurenční výhodu, například na
znalostech, které zahrnují nejlepší postupy
používané v organizaci, nebo na znalostech
představujících nejnovější pokrok v rozvoji
domény, ve které organizace působí. Autor svým
pojetím tématu reaguje na skutečnost, že s érou
znalostí a znalostního managementu souvisí řada
změn v nejrůznějších oblastech, od informačních
technologií až po řízení lidských zdrojů.
Budou se otevírat nové pohledy na rozličné
problémy a bude zapotřebí zkoumat a vytvářet nové
metody organizace práce. Znalostní management ve
formě cílevědomých, systematických a systémových
aktivit představuje relativně nový koncept,
vyžadující uplatňění odpovídajících metodik.
Struktura publikace
Kniha je tvořena třemi základními částmi. V první
části, která je nazvaná „Základní fakta“,
jsou popsány základní informace, z nichž znalostní
management vychází. Jsou definovány základní pojmy
jako intelektuální kapitál nebo znalost a její
klasifikace různými autory. Nastíněn je zde rovněž
stručný historický vývoj znalostního managementu.
Důležitou součástí první části je kapitola,
věnovaná rámcovým pracím o znalostním managementu.
Stručně jsou v knize popsány čtyři vybrané práce
významných autorů z oblasti znalostního
managementu.
Druhá část knihy nese označení „Úhly pohledu“.
Jsou uvedeny základní perspektivy, ze
kterých je možné na znalostní management pohlížet
- perspektiva konceptuální, procesní,
technologická, organizační, implementační a
manažerská.
Třetí část „Zavádění znalostního managementu“
je zaměřena na implementaci znalostního
managementu a jeho principů do organizace.
Předmětem zájmu této části jsou jednotlivé
metodiky, které jsou stručně popsány. Podrobně je
rozebrána původní česká metodika obecnějšího
charakteru, jež nese označení KM-Beat-lt.
Jednotlivé části knihy a v nich obsažené kapitoly
představují samostatné moduly, ze kterých je kniha
sestavena. Každá část knihy končí stručným
shrnutím, seznamem použitých informačních zdrojů a
několika otázkami k zamyšlení nebo k diskuzi.
Autor orientuje pozornost čtenáře na
technologickou perspektivu, která se zaměřuje
na podporu znalostního managementu různými
informačními, komunikačními a znalostními
technologiemi. Upozorňuje na chybný názor,
podle kterého je tato perspektiva považována za
samotný znalostní management nebo je zdůrazňována
až příliš, což vede k tomu, že se z komplexní
manažerské disciplíny se stává pouze záležitost
implementace několika technologických řešení.
Značná pozornost je v knize věnována
perspektivě manažerské, která se zabývá
různými manažerskými aspekty zavádění a realizace
znalostního managementu. Jednou z hlavních oblastí
je problematika znalostního pracovníka.
Součástí této perspektivy jsou rovněž diskuze o
přínosu znalostního managementu pro jednotlivé
organizace.
Autor zdůrazňuje, že všechny perspektivy
jsou vzájemně provázané. Proto je nutné,
aby byly všechny pozorně sledovány a žádná z nich
neměla výsadní postavení.
V rámci snahy zodpovědět otázky, co je to
znalostní management, jaké jsou jeho metody a
techniky nebo v čem spočívá jeho hodnota, vznikly
různé definice, paradigmata, rámcové práce,
koncepty, objekty, teze, perspektivy, metriky nebo
popisy dopadu znalostního managementu. Jde
především o rámcové práce ze čtyř skupin: rámcové
práce zaměřené na tvorbu znalostí, rámcové práce
zaměřené na znalostní procesy, technologicky
orientované rámcové práce, a holistické rámcové
práce. Autor vybral a přiblížil hlavní z nich.
Zavedení znalostního managementu
prezentuje autor jako proces, který vyžaduje
množství zdrojů, a to nejen finančních a
materiálních. Vyžaduje schopnosti, odhodlanost,
vůli, přesvědčení, vytrvalost a mnoho dalších
vlastností, jimiž může být člověk vybaven. Proto
byly vytvořeny metodiky, představující
doporučený souhrn etap, přístupů, zásad,
postupů, pravidel, dokumentů, řízení, metod,
technik a nástrojů, který určuje, kdo, kdy, co a
proč má dělat. Jednotlivé nabízené metodiky jsou
různé a v mnoha aspektech se liší.
Autor se v knize věnuje nejzajímavějším
metodikám. Uvádí jejich charakteristiky,
včetně hodnocení výhod a nevýhod. Uvádí i
použitá kriteria k jejich hodnocení, podle
kterých musí vybraná metodika z oblasti
znalostního managementu
- podporovat trvalou a iterativní povahu
znalostního managementu (znalostní management je
založen na pokusu a omylu a funguje pouze díky
procesu učení se).
- být zaměřena na celý program znalostního
managementu „od začátku do konce“ –od strategie po
údržbu.
- podporovat specifický úkol znalostního
managementu, jímž je zlepšení činnosti organizace
pomocí zlepšování znalostního managementu.
- respektovat sociální a organizační aspekty úkolů
a řešení znalostního managementu.
- být vícenásobně použitelná.
- být flexibilní, takže je možné ji využívat ve
spojení s různými nástroji a technikami.
- vytvořit explicitní předpis pro používání
nástrojů a technik, jež nemají původ v organizaci.
- být nezávislá na poskytovatelích, řešeních,
nástrojích a metodách.
- umožnit měření dopadů a přínosů, a to jak na
úrovni znalostního managementu, tak na úrovni
podnikových metrik.
- být kompatibilní s velkým množstvím metrik
firemní výkonnosti a meřících schémat, jako je
například Balanced Scorecard, aby bylo možné
vyjaani dopady znalostního managementu na základě
v organizaci používaných metrik atd.
- jasně deklarovat soubor hodnot, na nichž je
založena, respektive jichž chce dosáhnout
(minimální náklady, co nejkratší doba řešení,
zahrnutí sociálního aspektu atd.).
- určovat postup řešení, aby bylo možné celý
proces zavádění znalostního managementu plánovat
(čas, lidé, finance atd).
- určovat priority řešení (co a kdy je důležité).
- doporučovat metody, techniky a nástroje, které
je vhodné použít v jednotlivých fázích řešení.
Mezi hlavní nevýhody některých metodik řadí
autor silnou orientaci na informační, komunikační
a znalostní technologie, spoléhání na pilotní
projekt, nebo opakování pouze některých (většinou
závěrečných) fází metodiky. A právě tyto důvody
vedly na Fakultě informatiky a managementu
Univerzity Hradec Králové, k vytvoření nové,
obecnější metodiky, nesoucí označení KM-Beat-lt,
která obsahuje čtyři základní fáze, jimiž jsou
sestavení realizačního týmu, analýza výchozího
stavu, tvorba znalostní strategie a realizace
aktivit znalostního managementu. U každé fáze je
v knize popsán cíl, účel a obsáh, předpoklady
zahájení, kritéria ukončení, dokumenty, kritické
faktory a jednotlivé činnosti fáze. Realizace
všech fází metodiky představuje cyklus, který
je nutné neustále opakovat, čímž si organizace
zajišťuje nepřetržitou realizaci znalostního
managementu a nikoliv pouze jednorázovou akci,
jejíž následky se v průběhu času vytratí. Autor
uvádí, že k vzniku metodiky KM-Beat-lt vedly
následující důvody: existující metodiky
byly vytvořeny různými autory a v jiném kontextu a
autoři používali rozličnou terminologii nebo
rozličný význam používaných pojmů. Důsledkem toho
je, že jednotlivým metodikám může být obtížné
porozumět.
Při charakteristice metodiky KM-Beat-lt
uvádí autor:
- terminologii používaná metodikou KM-Beat-lt
- základní pozice procesu zavádění znalostního
managementu
- fáze metodiky KM-Beat-lt
- kritické faktory úspěšnosti
- kritické faktory úspěšnosti
Celý proces zavádění znalostního
managementu má podle V. Bureše také své
kritické faktory úspěšnosti, které je možné
rozdělit podle kategorií, ke kterým přísluší.
Těmito kategoriemi jsou: vrcholové vedení,
zaměstnanci, řešitelský tým, podniková strategie a
znalostní strategie. Většina kritických faktorů je
spojena s lidským faktorem, jeho působením
v organizaci a strategickým přístupem ke
znalostnímu managementu.
Autor nenechává bez povšimnutí ani
skutečnost, že celý proces zavádění a realizace
znalostního managementu je v moderní metodice úzce
provázán s ekonomickými , aspekty a cíli
organizace, což musí dát vrcholovému vedení
organizace možnost sledovat a kontrolovat náklady
a přínosy spojené se zavedením znalostního
managementu. Taková metodika musí dokázat
vysvětlit i důvody některých krachů při zavádění
znalostního managementu.
Podle autora patří mezi hlavní přínosy
metodiky KM-Beat-lt možnost využít existující a
běžně dostupné nástroje, metody a techniky. Je
to proto, že metodika KM-Beat-lt není založena na
využívání specializovaných nástrojů, které nejsou
doposud běžně používány, nýbrž na běžných
aplikacích, nástrojích, technikách nebo metodách,
které jsou většinou v oblasti managementu nebo
informačních technologiích dobře známé, jsou
dostupné nebo lehce získatelné. Může být proto
využitelná také středními a malými
organizačerni, které mají v současné době ke
znalostnímu managementu relativně daleko.
Závěr:
Autor si postavil za cíl přehledným
způsobem nastínit základní myšlenky a
problematické okruhy znalostního managementu a
představit nové vytvořenou metodiku zavádění
znalostního managementu s názvem KM-Beat-lt.
Kniha je určena
studentům ekonomicky a manažersky orientovaných
studijních oborů, manažerům organizací, kterým
může pomoci zorientovat se v problematice
znalostního managementu a v možnostech jeho
implementace do vlastní organizace.
Kniha je psána srozumitelným jazykem,
je logicky členěna, každá z tří částí obsahuje
stručné shrnutí poznatků a nabídku několika
otázek, které čtenáři usnadňují vlastní kontrolu
nad tím, jak dalece látku zvádli.
Pokud si chcete nebo potřebujete odpovědět na
dále uvedené otázky, neváhejte a pusťte se do
studia knihy, které jsem věnoval tuto recenzi.
Jsou to především tyto otázky.
- jaký je rozdíl mezi pojmy znalostní ekonomika a
znalostní společnost?
- existuje rozdíl mezi poznatky, znalostmi,
vědomostmi a zkušeností?
- jaký je váš názor na převoditelnost tacitních
znalostí do explicitní formy?
- za jakých podmínek je tato transformace možná?
- umíte uvést příklady explicitních, implicitních
a tacitních znalostí?
- jaké způsoby získání znalostí jste schopni
rozeznat?
- jakou roli podle vás hrají při zavádění a
realizaci znalostního managementu informační,
komunikační a znalostní technologie?
- je možné identifikovat přínosy znalostního
managementu z krátkodobého hlediska, nebo se jedna
výhradně o „běh na dlouhou traf ?
- jakým způsobem se chovají náklady na znalostní
management při jeho zavádění a následně realizaci
v organizaci ?
- jakým způsobem vnímáte pojem znalostní
pracovník?
- jaká z existujících metodik zavádění znalostního
managementu do vaší organizace může být považována
za optimální a proč?
- co všechno pro vás čeká na startu projektu
implementace znalostního managementu ve vaší firmě
nebo instituci?
Knihu vám doporučuji a přeji Vám hodně úspěchů
jak ve studiu, tak zejména v praktickém uplatnění
získaných poznatků.
Arnošt
Katolický © Doc.aka@akamonitor.cz http://www.akamonitor.cz/
15.
února 2007. |