Doc. Ing. Arnošt Katolický, CSc

AKADEMIE MANAGEMENTU AKA-KONZULT

HOME

KONTAKT

Poradenství, vzdělávání a zpravodajství

SOUDNÍ ZNALEC

A K A   M O N I T O R


ČASOPISY
 

 

Návštěvnost
v měsíci
květnu 2006
249.023
přístupů

 

RECENZE

 

MAPA

 
aaa

K N I H Y - R E C E N Z E   2001 - 2006

 

Naučte se fotografovat digitálně

Bryan Petersón
 


 

        Informovat o knize plné nádherných fotografií pouze pomocí textu, je nesnadný úkol. Naštěstí nabízí Zoner Press ke stažení ukázky několika stránek s fotografiemi, což zájemci o knihu usnadní rozhodování. Kniha Bryana Petersona, o které je v této recenzi řeč, navazuje na jeho předchozí díla, která se stala světovými bestsellery: jde o tituly „Naučte se vidět kreativně“ a „Naučte se exponovat kreativně“. To, že se Peterson rozhodl věnovat své další dílo digitální fotografii, všechny fotografy i další zájemce o knihy z této oblasti velice překvapilo. Jméno autora již delší dobu samo o sobě představuje pro každou jeho knihu velký marketingový přínos. To, že jde o autora, který se sám přiznává k tomu, že donedávna patřil mezi „puristy“ – tak označuje odpůrce digitální fotografie – přitáhne bezpochyby ještě více zájemců.
       Když se zamyslíme nad tím, jak velký důraz Peterson dlouhodobě klade na kreativitu, jak vytrvale zdůrazňuje, že kvalitní fotografie jsou založeny na znalostech, dovednostech a talentu fotografa, snadno pochopíme, že překonat barieru existující mezi dvěma technologiemi, pro něho nemuselo být tak těžké. Technika pro Petersona prostě není to hlavní. Pokud se při prohlížení a četbě knihy dostanete až k poslední straně, kde popisuje své fantastické špičkové fotografické a počítačové vybavení pochopíte, že to s tou barierou má o dost snadnější, než běžný smrtelník. Nahlédnutí do autorovy fotokomory nás však nemusí frustrovat.
       Většina rad, které nám autor přináší nemají vazbu na špičkové vybavení, ale na to, kdy a jak využít nové možnosti digitální fotografie. Kniha obsahuje množství obecně platných rad a doporučení, které bychom měli dodržovat bez ohledu na to, čím fotografujeme. Nicméně, možná, že některé čtenáře přece jenom přiměje k zamyšlení nad technickým vybavením, které používají. To, že se nám autor – známý především jako vynikající klasický fotograf – snaží předat i své zkušenosti s úpravou fotografií, může být pro některé profesionály trochu zábavné, ale výsledky jeho práce s digitální fotografií hovoří jasnou řečí.
       Na téma digitální versus klasická fotografie, Peterson hraje s čtenářem takovou zajímavou hru. V jednom odstavci píše: „A ačkoliv jsme stále na počátku, digitální fotografie již stačila ovlivnit jak soudce, tak fanoušky kolem ringu. Digitální fotografie je skutečně úžasným protivníkem „puristů“ a já osobné věřím, že přijde den, kdy digitální fotografie zasadí závěrečný knock-out.“ V následujícím odstavci schladí hlavu mnohým „antipuristům“, když píše: „Přes rychlý vývoj digitální technologie však stále zůstávají v platnosti dvě konstanty ve světě fotografie, a pochybuji, že tyto dvě konstanty se někdy změní, přinejmenším během mého života: téměř od roku jedna bylo devadesát devět procent všech úspěšných fotografických snímku založeno na znalosti, dovedností a talentu fotografa (1), v nastavení kreativně správné expozice a (2) ve vytvořeni vyvážené a působivé kompozice. A tyto požadavky platí bez ohledu na to, zda používáte film nebo Digital.“
       Za zásadní lze považovat autorovo univerzálně platné konstatování: “Photoshop může mnoho věcí napravit, ale bez vašeho kreativního vkladu toho aparát, ani Photoshop moc neudělají. Většina škod je způsobena jen nedostatkem pozornosti věnované tomu, co se děje v hledáčku aparátu.“  Nápravu problému v aparátu považuje autor za mnohem rychlejší, než v digitální fotokomoře a proto je jeho kniha plná příkladů toho, co a jak lze získat přímo z aparátu,  tak, abychom ve Photoshopu mohli už jen povznést hotové obrázky na vyšší úroveň.
       Podstatné je, že i tato kniha Petersona, je opět plná nádherných obrázků, které provázejí jeho originální výklad věnovaný digitální fotografii. Podle názvů kapitol se kniha nijak zvlášť neliší od desítek knih věnovaných této tématice. Trochu více napoví detailní obsah, který je k dispozici na webu Zoner Pressu ke stažení. Z něho jsem vybral několik dílčích témat, ve kterých autorův přístup k digitální fotografii krystalizuje.     
Struktura knihy – názvy kapitol:
- Všechno to digitální "haraburdí"
- Clona
- Rychlost závěrky
- Světlo
- Kompozice
- Digitální temná komora
Výběr z obsahu knihy:
- Všechno to digitální „haraburdí“
- Pravý význam clony
- F22, příběh a širokoúhlý objektiv
- Izolující clona
- Neutrální clona
- Panning
- Malování pomocí dlouhé expozice
- Zoomování
- Portrét v protisvětle
- Zaplnění rámečku
- Bílé pozadí: procvičení kompozice
- Odrazy a odlesky
- Fotografie a photoshop: jako řízení auta
- Uložení a čištění digitálního obrázku
- Digitální sendvič
- Vícevrstvé montáže
- Photoshop v roli přechodového neutrálního filtru
- Vícenásobné expozice ve photoshopu
       Velmi zajímavá a moderní je autorova myšlenka, která má přímo systémový charakter. Týká se zpětné vazby. Autor píše: „Digitální aparát se tak stal nejen prostředkem pro získání působivých snímků, ale prostřednictvím okamžité zpětné vazby na monitoru se rovněž stane v mnoha ohledech vaším učitelem!“.
       V některých místech je kniha i humorná. O tom, jak autor problematiku přímo prožívá, svědčí následující úryvek z textu knihy:“ Raději bych si však nechal strkat párátka pod nehty, než snášet bolest a nejistotu, kterou pociťuji při použití vestavěného blesku.“
       Některá autorova upozornění a postřehy, týkající se digitální fotografie, možná ani jinde v literatuře explicitně vyjádřené nenajdete. Patří k nim například toto konstatování: „Digitální technologie skýtá fotografovi možnosti, o kterých fotografové používající film mohou jen snít; největší z nich je jednoduchost, s níž lze přejít z jedné hodnoty ISO na jinou.“
       Srozumitelnost výkladu lze demonstrovat na tomto příkladu: „A poslední poznámka týkající se pixelů: kdybychom měli, já a vy, stejně velkou síť, já s velkým množstvím malých ok a vy s malým počtem, ale velkých ok, a oba bychom vrhli sítě do oceánu, kdo by chytil víc ryb, jak malých tak velkých? Samozřejmě já. Ve fotografické terminologii „rybami“, které všichni toužíme ulovit, jsou barvy, kontrast a ostrost, a je logické, že čím větší je počet pixelů, tím větší je „úlovek“.
       V knize Petersona určitě najde každý čtenář něco, co ho obzvláště upoutá. Pro mne byl největším přínosem výklad – s ukázkami - týkající se různých způsobů vyjádření pohybu v digitální fotografii.  Panning, který býval noční můrou pro vysoké náklady na filmy a jejich vyvolávání, malování pomocí dlouhé expozice, zoomování. Vlastní malování pomocí rychlostí závěrky je podle autora jednoduché, náročnost tohoto postupu spočívá především v nalezení vhodných objektů, měly by to být objekty s výraznou barevností, kontrastem a někdy vzorem.
       Nebyl by to Peterson, prosazující kreativitu na každém fotografově kroku, aby se nezastavil aspoň na chvíli u automatického expozičního režimu fotoaparátů. A spojil to s téměř zdrcující kritikou užívání histogramu. Opět cituji: „Histogram není ničím jiným než záznamem kvantitativní hodnoty expozice odpovídající poměru zastoupení světlých a tmavých míst a nemá nic společného s kreativní hodnotou snímku. Ušetřete si čas i námahu. Vypněte histogram a bude-li to nutné, pořiďte si brýle, abyste na displeji lépe viděli kreativní expozici, o niž usilujete.“ A pokračuje: “To nejlepší, co si můžete dopřát v oblasti expozice, je naučit se používat u vašeho aparátu režim manuálního nastavení expozice a pak tento režim použít pro některé z těchto „obtížných“záběrů.“
       Velmi unikátní je následující doporučení: „Abyste překonali svou neschopnost vyplnit rámeček fotografie, pocvičte se tak, že vezmete aparát a stativ, vyrazíte na  celý týden a nebudete fotografovat nic jiného než písmena a číslice.“
       Na závěr ještě poslední citát z textu knihy: „Možná že jednou přijde den, kdy veškeré nastavení fotoaparátu pro kreativně správnou expozici provede aparát úplně sám, ale neumím si představit, že nastane někdy doba, kdy aparát bude schopen vám říci, jaké je nejlepší stanoviště. V umění tvorby obrazu existují dvě stálice: „umění vidět“ a „kompozice“ a ty nemůže nahradit žádná technika. Dobrou zprávou je, že se můžeme naučit jak umění kompozice, tak umění „viděť“. Takže tu máme, někdo by řekl „nazpět“ Petersona jak ho známe z jeho dřívějších knih.  Skutečnost, že se ve své digitální fotokomoře pustil i do digitálních sendvičů a vrstvené montáže, s jejichž pomocí vytvořil řadu poutavých obrázků, které najdeme v knize v hojném počtu, jeho genialitě nic neubrala, ale právě naopak. Jeho přerod z „puristy“ na sympatizanta digitální fotografie, ke kterému se v knize přiznává, rozšířilo pouze ještě více jeho fantastický potenciál.
       Jsem přesvědčen, že český překlad nové knihy Petersona, věnované digitální fotografii, bude přijat stejně vstřícně jako jeho minulá díla a to nejen amatéry, ale i profesionály.
     
Doc. Ing. Arnošt Katolický, CSc.
Doc.aka@akamonitor.cz

16. srpna 2006.
 

ROZCESTNÍK WEBLOGÚ AKA
 
ZDE

 

Rozcestník na 12 weblogů
http://weblogy.akamonitor.cz

 

Seriál článků na téma management znalostí

 

 

 

   Webmaster: doc.aka@akamonitor.cz - KONTAKT - 728-218877