AKA MONITOR – www.akamonitor.cz
Doc. Arnošt Katolický
--------------------------------------------------------------
Vizuální komunikace - Teorie barev

Poruchy ve vnímání barev a poruchy barvocitu
BARVA V GRAFICKÉM DESIGNU

Návštěvníci mého vzdělávacího a zpravodajského portálu vědí, že mi rukama
prochází několik desítek časopisů a mnoho knih českých vydavatelství. Monitoring
obsahu časopisů a recenze knižních titulů vyžadují pečlivé prostudování obsahu.
Tuto práci mi velmi znesnadňuje skutečnost, že v řadě případů nejsou respektovány
zásady pro optimální volbu barev z hlediska čitelnosti obsahu. Snížená schopnost
kontrastního vidění v takových podmínkách vede k nadměrné únavě očí. Proto
jsem se rozhodl sestavit rešerši webových stránek zaměřených na toto téma.
Vše se, zjednodušeně řečeno, točí především kolem barevného kruhu. Nejsem
v této oblasti odborníkem, proto je výběr zdrojů více méně závislý na nabídce
vyhledávacího systému Google, kde jsem použil jako klíč fráze: „kontrastní vidění“,
a „kruh barev“. Tato rešerše mi usnadní odkazy při formulaci připomínek redakcím,
které zásady optimální volby barev v grafickém designu textových stráněk
nedodržují.

Na úvod si dovoluji citovat z webových stránek autora:
Otakara Čerby ze Západočeské univerzity v Plzni.
Barvy v počítači a v kartografii
Cykjlus přednášek na téma „Barvy na internetu“
http://gis.zcu.cz/studium/pok/Materialy/Book/index.html

„V oku každého člověka se nachází dva základní druhy světločivých receptorů -

tyčinky, které rozlišují jas a čípky, které jsou citlivé na barvu. Existují tři

druhy čípků, jedny jsou citlivé na oblast žlutočerveného (červeného) světla,

druhé na oblast žlutozeleného (zeleného) světla, třetí v oblasti modrého světla.

Prostřednictvím nervových buněk se původně tříkanálová informace redukuje bez

ztráty informace na dvoukanálovou. Díky tomu člověk dva druhy barevné informace -

červenozelenou a modrožlutou - červená, zelená, modrá a žlutá se v psychologii

barev nazývají prabarvy. Díky této schopnosti míšení barevných kanálů člověk

rozeznává i barevné odstíny, které se ve spektru nevyskytují - například

purpurová barva.

Obecně barvy rozděluje na achromatické, nepestré nebo neutrální (černá, bílá,

šedá) a chromatické neboli pestré (spektrální barvy). Pojmem monochromatická

barva označujeme barvu s výrazně převládající jednou složkou viditelného spektra.

Každá barva je charakterizovaná několika základními parametry:

Barevný tón (angl. hue) - závisí na převládající vlnové délce světla (složce

spektra) - jde o umístění barvy ve spektrální řadě. Lidský zrak dokáže nejvíce

barevných tónů rozlišit v oblasti azurové a žlutooranžové, nejméně pak v okolí

červené a modré barvy. Podle barevného tónu většinou barvu nazýváme.

Jas (angl. value, brightness) - příměs (intenzita) bílé barvy (bílého světla).

Někdy se také v souvislosti s jasem hovoří o relativní čistotě barvy. V

závislosti na jasu rozlišujeme barvy světlé a tmavé.

Sytost (čistota barvy, saturace; angl. saturation) - příměs jiných složek

barevného spektra (šířka barevného spektra zastoupeného ve výsledné barvě). Někdy

se také v souvislosti se sytostí používají pojmy intenzita barvy nebo zářivost.

Podle sytosti rozlišujeme barvy syté a bledé.

Světlost (angl. lightness) - velikost achromatické složky ve světle (světlost se

velice podobá jasu). Při tisku vznikají světlé barvy použitím rastrů (sítí).

 

Poruchy ve vnímání barev

Problémy ve vnímání barev mohou souviset jednak s omezeným barvocitem člověka

nebo se zkreslenou zobrazovací schopností na straně vizualizačního zařízení.

Špatné seřízení barev u monitoru nebo na televizní obrazovce dokáže znehodnotit

přenášenou informaci. Stejný efekt mohou mít špatně kalibrované barvy na

tiskárně. Jak bylo popsáno v úvodu pasáže týkající se barev, negativně se na

vnímání barev může projevit osvícení nebo naklonění zobrazovacího zařízení - tato

chyba je zvláště patrná u LCD displejů. Navíc barvy na těchto zařízeních nejsou

ze strany výrobců většinou nijak kalibrovány.

Při volbě barev je také vhodné počítat s tzv. xeroxovým efektem, kdy se může

stát, že při převodu mapy do černobílé podoby (kopírování, posílání faxem) mohou

dva odlišné barevné tóny (často se jedná o červenou a modrou barvu) vytvořit

stejný odstín šedé barvy, čímž se mapa stane téměř nečitelnou. Tento efekt může

být používán i úmyslně, jako jakási primitivní ochrana před kopírováním

kartografického díla. Při tvorbě mapy je vhodné brát v úvahu možnost černobílé

reprodukce a s tím ohledem vybírat barvy, respektive zohlednit možnost nahrazení

barev šrafováním. Také tiráž by měla obsahovat informaci o tom, zda originál mapy

byl vytvořen v barevné nebo černobílé podobě.

 

Dalším rizikovým faktorem při vnímání barev je tzv. simultální (vzájemný)

kontrast. Princip simultálního kontrastu je založený na tom, že lidské oko má

tendenci vnímat větší míru kontrastu pro opačné barvy. Například mapový znak

zobrazený světlou barvu se bude zdát mnohem sytější na světlém pozadí. Čtenáři

mapy pak mohou takovému znaku přikládat větší význam. Tento problém je zvláště

výrazný na mapách s vysokým počtem poměrně systých barev.

 

Další optickým klamem, který může ovlivňovat vnímání barev, je zkreslení sytosti

barvy v závislosti na velikosti barevné plochy. Pokud jsou stejnou barvou

(stejným tónem, jasem i sytostí) zakresleny dvě různě velké plochy, pak se bude

zdát zbarvení větší plochy mnohem sytější než barva plochy menší.

Čitelnost aplikace snižují také nevhodně zvolené kombinace barev:

- Červená a modrá barva (dochází ke stereoskopickému efektu),

- žluté písmo, bílé pozadí,

- purpurové písmo, černé pozadí,

- modré písmo, černé pozadí.

Veškerým výše uvedeným potížím s chápaním a vnímáním barev se dá zabránit

následujícími způsoby:

Dodržování všech pravidel spojených s používáním barev,

důsledným popisem a označením používaných barev (v mapách se jedná především o

legendu), střídmým používání barev a barevných kombinací, náhradou nebo kombinací barev a alfanumerických kódů, šrafování nebo rastrových  vzorků.

 

Poruchy barvocitu

Zhruba 10% lidské populace trpí nějakou formou poruchy barvocitu (barevného

vidění, daltonismus), přičemž naprostou většinu (zhruba 95%) tvoří muži. Z

nejčastějších barevných poruch můžeme uvést protanopii (necitlivost na červenou,

cca 1% mužů), protanomálii (snížená citlivost na červenou, cca 1% mužů),

deuteranopii (necitlivost na zelenou, cca 1% mužů), deuteranomálii (snížená

citlivost na zelenou, cca 5% mužů a 0.4% žen), tritanopii (necitlivost na modrou,

cca 0,003% populace), tritanomálii (snížená citlivost na modrou, prakticky se

nevyskytuje), monochromatismus (úplná barvoslepost, cca 0,005% populace) a

atypický monochromatismus (snížená celková barevná citlivost)[67].

Obecně lze říci, že v extrémních případech barvosleposti mohou postižení vnímat

dvě základní barvy - žlutou, do které se transformuje skupina teplých barev, a

modrou (studené barvy). Proto pokud plánujeme vytvořit dílo určené pro barvoslepé

čtenáře sestavíme barevnou kombinaci ze dvou základních barev, kdy jedna bude ze

skupiny teplých barev a druhá ze skupiny studených barev. Zároveň bychom se měli

snažit o co největší kontrast mezi jednotlivými barevnými odstíny.“ (konec citátu)

---------------------------------

Barvy - barevný kruh

http://tf.czu.cz/~votruba/FIRMA/lekce3/prednasky/03/9_kapitola53.htm

 

Do barevného kruhu je uspořádáno 12 barev. Jde o zjednodušené uspořádání, které

vychází z barevného kruhu, který obsahuje 24 barev autora Jaroslava Kulhánka

(Fotografické tabulky, Práce – SNTL, Praha 1970, str. 20). Toto zjednodušené

uspořádání je převzato z knihy Fotografujeme Zdeňka Zaorala (Pěnkava Intermedia,

1993).

 

Estetické zásady kombinace rostlin

http://www.garten.cz/a/cz/3558-esteticke-zasady-kombinace-rostlin/

 

Všechny kombinace rostlin jsou založeny na vzniku kontrastu. Silného kontrastu

dosáhneme použitím prvků s výrazně odlišnými vlastnostmi např. studená a teplá

barva květu, velký a malý list rostliny vnáší do zahrady oživení, ale jeho

přemíra může vyvolat chaos. Naopak málo kontrastní celek vzniká použitím prvků,

které mají podobné vlastnosti, např. květy v odstínech jedné barvy. Kompozice

vytvořená jen z málo kontrastních prvků může působit nudně a strnule.


Náš seriál o barvách a jejich kombinacích - Nebojte se barev I.

http://www.bargello.cz/Index.aspx?ISCl=4&IKCl=205&ICla=30

 

Správný výběr barev látek, vzorů a jejich kombinace je pro dokonalý výsledek

velmi důležitý. Některé vzory patchworku jsou přímo na správné volbě barev

založeny. Bez kontrastu mezi světlými, tmavějšími a tmavými látkami by byly

nezajímavé a fádní. Jak tedy správně kombinovat barvy a vyhnout se případným

omylům? Připravili jsme pro Vás seriál o barvách s použitím teorie barev podle

ročního období.

 

Kontrast barev

http://colorschemedesigner.com/previous/colorscheme1/help.html

 

Základní barva je doplněna o svůj doplněk (barvu přesně na opačné straně

barevného kola). Vznikne tak vždy jedna teplá a jedna studená barva - je potom na

zvážení, která z nich bude dominantní, a celek podle toho bude působit teplejším

či chladnějším dojmem. Schéma lze pak doplnit o vhodné monochromatické variace

těchto dvou barev.

 

Základní klasifikace barev, kontrast, kompozice a harmonie

http://www.miguela.estranky.cz/clanky/maturitni-otazky/zakladni-klasifikace-barev_-kontrast_-kompozice-a-harmonie

 

Harmonie

- je to soulad barev

- týká se uspořádání prvků uměleckého díla, barevnosti, proporcí atd.

- obraz je dobře sladěn, tvoří-li uvnitř dominantní barevné škály všechny barvy

určitý dokonalý vizuální souzvuk

- harmonie nás učí ladit pouze příjemné barevné kompozice (barevné akordy), ale

malíři velmi často pro vyjádření výtvarného záměru užívají i kombinací

neharmonických, které budí pocity nepříjemné, pocity napětí...

- dojem veselosti se vytváří dominujícími zářivými valéry, teplými barvami a

liniemi stoupajícími vzhůru

- dojem klidu záleží na rovnováze světlých a tmavých, teplých a studených barev a

použitím linie paralérně a horizontálně

- dojem smutku vytváří převaha tmavých, chladných barev a linií klesajících

Kontrast

- barva nevystupuje nikdy sama, ale setkává se alespoň s dvěmi barvami, nejsou-li

tedy stejné, vzniká mezi nimi vztah, který označujeme jako kontrast

- kontrast může být světelný a barevný

a) světelný kontrast - je to naprostý protiklad,nápadný rozdíl

- na model dopadá světlo buď přírodní (slunce, měsíc) nebo umělé (elektrické

osvětlení, svíčka) a tak se vytváří stín

- přímé osvětlení vytváří ostré kontrasty, rozptýlené světlo vytváří slabé stíny

nebo intenzivní, podle množství dopadajícího světla

- v místech setkání tmavá část ještě více ztmaví a světlo o něco zesvětlí

b) barevný kontrast - jde o to, že syté barvy stejné světelné síly (žlutá,

červená, modrá, zelená) působí čistě, jásavě a pestře

- oddělením těchto jednotlivých barev černou barvou jejich jásavost zvýrazníme

- vedle černé barvy vždy všechny ostatní barvy zesvětlí a zjasní, vedle bílé se

naopak sníží jejich svítivost a stávají se tmavšími

- nejčistším kontrastem je černá a bílá

- tuto zásadu znal již Leonardo da Vinci, který napsal: "...chceš-li udělat

znamenitou temnotu, dej ji protiklad výtečné bělosti."

 

Správa barev - Barevný kruh

http://man.calamus.net/cz/mod/col/01.htm

 

Barevné kombinace a stupnice

http://gis.zcu.cz/studium/pok/Materialy/Book/ar03s03.html


Kontrastní (doplňkové, komplementární) barevné schéma

V tomto případě ke zvolené barvě přidáme barvu na opačné straně barevného kruhu -

většinou vznikne kombinace studené a teplé barvy.

Měkce kontrastní barevné schéma

Ke hlavní barvě přidáme dvě barvy, které přímo sousedí s protilehlou barvou v

barevném kruhu.

Dvojkontrastní barevné schéma

Tento typ berevného schématu tvoří dvě sousední barvy a jejich kontrastní

(protilehlé) barvy.

 

Poruchy ve vnímání barev - Barvy v počítači a kartografii

http://gis.zcu.cz/studium/pok/Materialy/Book/ar03s04.html

 

Teorie barvy - NAVAJO - otevřená encyklopedie

http://teorie-barvy.navajo.cz/

 

Magie barev na webu - základy teorie

http://interval.cz/clanky/magie-barev-na-webu-zaklady-teorie/

 

Barvy jsou obvykle to první, co návštěvník stránek vnímá a co během několika

prvních sekund nejsilněji utváří jeho první dojem. Barvy mají též velký vliv na

přístupnost i použitelnost stránek. Jenže na to, aby barvy na stránkách přinesly

vám i vašim návštěvníkům víc užitku než škody, je třeba znát zásady jejich

správného používání.

 

Vizuální komunikace - Teorie barev

http://www.jirieliska.cz/podklady/knihy/Barvy%2004.pdf

 

KONTRAST – (barevný,- světlosti, sytosti, simultánní). Kontrast se vytváří

kombinacemi barev,

které se navzájem ovlivňují (např. podle polohy v barevném kruhu, v jasu,

vzájemnou sytosti a pod.)KONTRAST KOMPLEMENTÁRNÍCH BAREV - barvy z opačné

(protilehlé) strany barevného kruhu vytváří maximální kontrast (červená - zelená,

žlutá - modrá, oranžová - fialová)

 

BARVA V GRAFICKÉM DESIGNU

Barva vytištěná a barva na monitoru.

 

BARVA

Světlo vnímáme prostřednictvím zrakového ústrojí. Světlo je obsaženo v našem

vědomí jako psychologický jev. Fyzikální stránka světla (jeho vlnová délka) je

popud, podnět pro vznik našich pocitů, počitků, vjemů. Barva je počitkem. Asi 80%

informací přijímá člověk prostřednictvím zraku, vizuálních vjemů. Vidíme barevně

(na rozdíl od některých jiných živočichů). To nám umožňuje přesnější identifikaci

pozorovaných dějů, jevů a situací, chápat přesněji souvislosti v 3D prostoru i

orientaci v čase, mít širší také emocionální spektrum a přiřadit barvám nějaký

význam podle společenských tradic a konvencí. Barva je z fyzikálního hlediska

určena vlnovou délkou světla. Při plném světle pracuje oko s detektory (s

fotochemickými pigmenty), které jsou citlivé na vlnové délky viditelného spektra

(infračervené a ultrafialové spektrum

sice nevidíme, ale jsou tu, jedno hřeje, druhé škodí).

Rozsah spektrální citlivosti lidského oka je 400-700 nm. (Nanometr = jedna

miliardtina metru.) Počet barev, které můžeme vnímat ve svém okolí je závislý na

pigmentech a na účincích rozptýleného světla. Světlo kolem nás se neustále mění a

je různými povrchy různě odráženo. Přes složitost problematiky světla, můžeme

definovat tři znaky proměn světla: barva světla - odstín (modrá obloha, zelená

tráva, rudé červánky), světlost a tmavost barev (zelený trávník na slunci se zdá

světlejší než ve stínu korun stromů

a keřů), sytost barev (červená tvář proti vlčím mákům…je to intenzita barvy)

ODSTÍN je základní, čistá barva ze spektra s vlastním názvem (červená, zelená

atd.) ,hodnota barvy

vyjádřena také v % (např.ve CMYK barevném profilu)

JAS je postavení barvy vzhledem ke stupnici šedé – od světlé po tmavou

SYTOST je intenzita barvy, je to barevná intenzita odstínu (modrá, tmavě modrá,

temná modrá)

Bibliografie – ze stránky Otakara Čerby
http://gis.zcu.cz/studium/pok/Materialy/Book/bi03.html

V Plzni 8. května 2009.