V dnešních dnech jsme obklopeni
zobrazeními nahých těl. Někdy to vítáme, jindy to
ignorujeme a nezřídka to i odmítáme. Mnohého
potenciálního čtenáře jistě napadá otázka: proč
tedy, za těchto okolností, otvírat knihu věnovanou
fotografování aktu?
Kniha vyšla v edici „Naučte se fotografovat
kreativně“. Lze předpokládat, že záměrem autorů
bude i v tomto případě prezentovat kreativní
přístup, jako tomu bylo u jiných témat této
edice. A právě tento záměr je to, co vzbudilo
můj zájem o tuto knihu. Zajímalo mne, jak se
s tímto záměrem vypořádávali fotografové aktů
v minulosti v různých společenských podmínkách a
jak se s tím vypořádávají autoři dnes.
Předpokládal jsem, že prostudování knihy, jejíž
obsah je podán kombinací textu a vybraných
fotografií 23 autorů bude ideálním cestou, jak
si odpovědět řadu otázek, které se tématu týkají.
Do knihy byly zařazeny fotografie těchto autorů:
Armutidisová, Brunclík, Brunclíková, Drtikol,
Durňák, Fic, Fišerová, Gabina, Kindal, Ksandr,
Kuščinskyj, Mára, Pohribný, Soudek, Saudková,
Sejkot, Skoupilová, Šálek, Špaček, Tereza z Davle,
Vano, Vojíř, Zika.
Na 224 stranách představují autoři
na více než 200 fotografiích svůj přístup k
tvorbě aktu.
Jak se ukáže z dalšího textu této recenze, mé
očekávání se splnilo. Získal jsem odpověď i na
otázku, čím je tato oblast fotografické tvorby
specifická, jak dalece se specifičnost objektu
fotografování odráží v běžně známých přístupech a
co nového tato oblast přináší a co od fotografa
vyžaduje.
Kniha se zajímavým názvem určitě přiláká i
čtenáře, kteří budou při nákupu knihy vedeni
jinými motivy. Není se co divit, protože
fotografie aktů jsou v současné době využívány
k nejrůznějším účelům.
Na rozdíl od jiných publikací z edice „Naučte se
komponovat kreativně“, byl do knihy věnované
fotografování aktů, doplněn stručný historický
exkurs. Jeho autorem je Pavel Scheufler, který
čtenáři v koncentrované textové formě přiblížil i
kousek know-how fotografování v dané oblasti.
Editor publikace knihu uvádí, dle mého názoru,
velmi skromně slovy: „… nesnažíme se o vytvoření
souborného díla, které by se zabývalo aktem
v české fotografii. … Cílem není ani
hodnocení, ani vytváření jakéhokoli žebříčku nebo
výběru nejlepších fotografů nebo fotografii.“ Po
přečtení této stručné recenze knihy, natož po
prostudování knihy, sami posoudíte význam
této knihy jak pro fotografa, tak pro
„čtenáře-diváka“ aktů.
Knihu autorský tým koncipoval tak, aby ukázala co
možná největší šíři přístupu k fotografování
aktu, různorodost stylů a autorských postupů,
nejrůznější techniky a možnosti experimentování.
Akt ve vizuálním projevu charakterizují autoři
knihy jako zobrazení neoděného lidského těla.
Původně se jednalo o studie pohybu nebo postoje.
Míru chápání a tolerance k fotografickému
aktu považují za velmi individuální a proměnlivou
v čase i prostoru. Snímky aktu mohou mít
pornografický, erotický, výtvarný, dokumentární
nebo informativní charakter.
Žánr fotografického aktu rozdělují autoři
podle různých hledisek. Základní
hledisko se nabízí samo od sebe, jde o rozdělení
podle typu modelu, tedy na akt mužský, ženský a
dětský. Fotografie aktů z hlediska techniky
záběru rozdělují podle místa vytvoření na akt
v interiéru a na akt v exteriéru, při čemž zejména
fotografování aktů v interiéru má velice mnoho
dalších podskupin: v ateliéru, v bytě,
v pracovním prostředí atd. Z hlediska formy
rozdělují autoři fotografie aktů na akt
informativní a emotivní, tedy na podání
informace o vzhledu jedince bez emotivního náboje,
a snímky aktů, kde je přítomen nějaký emotivní
prvek. Emotivní snímky aktů mají širokou
škálu možností, tedy akt pornografický,
erotický, výtvarný, reklamní, dokumentární. Díky
perfektnímu výběru fotografií, má čtenář knihy
možnost pochopit význam respektování zvláštností
fotografování aktů v různých kategoriích.
Pavel Scheufler se v úvodním textu nevyhýbá ani
kontroverznímu tématu erotických a pornografických
fotografií. Při fotografování většiny
emotivních aktů je přítomen erotický akcent. Autor
upozorňuje na fakt, že mnohým splývá erotická a
pornografická fotografie v jedno, pro některé není
přijatelný ani neutrální akt s velmi zřetelným
uměleckým záměrem. Podle autora právě míra
zobrazení erotična záleží na tom, zda se snímek
s aktem označí za pornografii, přičemž je klíčový
jak kontext zobrazení, tak práh tolerance
vnímatele. Tento práh je velmi individuální.
Po pečlivém prostudování historického exkursu
přijde čtenář k závěru, že historické
souvislosti hrají v tématu významnou roli.
Jejich pochopení umožní chápání tvorby fotografů
minulosti i současnosti. Zobrazení těla jako
jednoznačného symbolu tělesnosti se nejprve
objevilo v některých kulturách Východu, v Evropě
až na konci středověku.
Čtenář knihy pozná, jak tvorbu
fotoamatérů ovlivnil pokrok fotografické
techniky, s jejímž zjednodušením se objevila
nová forma využití fotografického přístroje, a to
jako zprostředkovatele hry. Zjistí, proč se začalo
mluvit o fotografickém lovu, fotografické vášni,
střílení snímků a ukáže se jako pochopitelné, že
v tomto procesu zmocnění se obrazu sehrála i
fotografie aktu svou roli.
Autor úvodu upozorňuje na fakt, že v obecném
povědomí se v určité etapě vývoje společnosti
hranice mezí uměleckým aktem, reklamou
s využitím aktu, erotickou a pornografickou
fotografií, občas stírala bez zřejmých
hodnotových ujasnění. Akt se stal zbožím. Za
umělecký akt se vydávaly také zjevné kýče.
Rozlišit jedno od druhého vyžaduje přípravu,
kterou laikovi usnadňuje obsah této knihy.
Autoři upozorňují čtenáře na to, že při pohledu na
umělecky hodnotné akty vznikající v průběhu
devadesátých let jako volná tvorba, si můžeme
povšimnout tří výrazných tendencí:
- inspirace vycházející z minulosti,
- velkého zájmu žen fotografek o mužský akt a
- snahy o zpodobňování sama sebe v aktu.
Důraz na úlohu aktu jako nositele určitého
myšlenkového poselství považují autoři knihy za
reakci na povrchní líbivost, podbízivost a
všudypřítomnost aktů a erotična všeho druhu kolem.
V kapitolce nazvané „TĚLO MODELU JAKO ZÁKLAD
AKTU“, se kniha věnuje aktu z hlediska přístupu
fotografa. V informativní fotografii aktu
považuje tělo podstatným předmětem zobrazení. V emotivní
fotografii aktu je podle autorů tělo jen
prostředkem k vytvoření emotivně účinného díla.
Tento emotivní účinek má tři zdroje:
- Vlastní emotivní hodnotu předlohy („tělo“)
- Způsob autorského pojetí uskutečnění obrazu
(„tvůrčí stylizaci“)
- Emocionální efekt doprovodných prvků obrazu
Cílem umělecky chápaného fotografického aktu NENÍ,
podle autora úvodu, ukazovat krásná těla, to by
bylo snížení fotografie na úroveň dokumentace
„krásných“ nebo nějak zajímavých objektů,
v krajním případě na úroveň kýče. Tělo je
považováno za východisko fotografova postupu,
kterým je proces stylizace.
U emotivně vytvořeného snímku aktu je korunou
fotografova záměru stylizace. Podle volby
prostředků stylizace a míry jejího uplatnění se
primárně hodnotí osobitost fotografa aktu. Model
je jistě důležitý, ale jinak, než jej chápe divák,
tedy vnímatel aktu.
Kniha věnuje pozornost i často opomíjené otázce
právního vztahu spolupráce mezi fotografem aktu a
jeho modelem. Vyjasnění právního vztahu považují autoři
knihy za nesmírně důležité jak pro fotografa, tak
pro model!
Předmětem pozornosti knihy jsou i následující
důležitá dílčí témata:
- Fotografická technika pro fotografování aktu
- Hledání stanoviště u fotografa aktu
- Světlo – největší úskalí
- Formy tvůrčí stylizace aktu
Autoři zdůrazňují, že neexistuje speciální
doporučená fotografická technika na fotografování
aktů, zato je ale spousta technik umožňujících
stylizace záběru nahého těla. Tyto stylizace
odstraní mnohdy konkrétnost zobrazeni a učiní
fotografický akt často velmi zajímavým a navíc
přijatelným i pro velmi prudérní publikum.
Mnohdy zamaskuje i fotografovy chyby či nedostatky
modelu.
Kniha probírá jednotlivé stylizace a
usnadňuje tak orientaci fotografa při hledání
vhodné techniky. Postupně jsou probírány:
- Stylizace úhlem podhledu
- Stylizace světlem a stínem
- Stylizace jinou tonalitou
- Stylizace optickou deformací
- Stylizace optickou neostrostí
- Stylizace pohybovou neostrostí
- Stylizace užitím nepravého světla
- Stylizace zvláštními fototechnikami
- Stylizace v počítači
Řada fotografií zařazených do knihy ukazuje
nejrůznější formy doprovodných prvků aktu.
Autoři zdůrazňují zásadu, podle které musí být
tyto prvky v logickém vztahu k hlavnímu
předmětu zobrazení – aktu. Tento vztah může
mít ryze doprovodnou roli bez nějakého dalšího
významu, nebo může tvořit významový prvek,
například v rovině harmonie nebo kontrastu.
Na závěr svého textového vstupu zformuloval
Pavel Scheufler 13 doporučení, které uvádí
pod označením: ZÁVĚREČNÉ
SHRNUTÍ PRO FOTOGRAFA AKTŮ. Shrnují ve
stručnosti základní pravidla úspěšné tvorby
kvalitní fotografie aktu.
S velkým zájmem jsem přečetl texty autorů
vybraných fotografií. Vypovídají mnoho o
přístupu autorů k fotografování aktů a současně o
osobnosti samého fotografa. Zejména mne zaujala
slova Adolfa Ziky, který své pojednání
zahájil několika otázkami, na které se
snaží odpovědět sám sobě a které doporučuje
k promyšlení i čtenářům. Dovolím si část jeho
úvahy ocitovat: „
Fotím ženy, ne vždy, ale velice často fotím ženy a
nedělám zásadní rozdíl mezi fotografií ženy jako
takové a fotografii aktu. Pravda, často jsou ne
příliš ustrojené, ale snad jediné slůvko, které mi
nikdy nešlo přes jazyk, bylo slůvko Akt. Protože:
- co je vlastně Akt ve fotografii?
- je to jenom nahá žena?
- je akt stále fotografie ženy, která má na sobě
byť sebemenší kus oblečení?
- není potom Akt i fotografie modelky na titulní
straně módního časopisu, kde má tak průhledné
šaty, že je prakticky vidět vše, co se jindy
přesouvá do kategorie aktu?
Pro mě samotného je fotografování aktu, žen,
přirozeného nahého těla, něco jako cesta k sobě
samému. … při tvorbě žiji okamžikem. Řídím se
zásadně přetlakem uvnitř sama sebe. Když to přijde
a já fotografuji a cítím, že teď, v tu danou
chvíli, jsem na vrcholu své emoční inteligence a
dostávám se ke snímku, nevnímám žádnou techniku,
žádné okolí, jen světlo, stíny a model. Chovám se
jakkoli, abych dal šanci vzniknout snímku, který
si budou lidé pamatovat. … Pozorujte sebe a své
pocity a vyhodnoťte si kdy a kde je vaše emoční
inteligence nejsilnější a tam pracujte na svých
fotografiích. Je to jako se sportem, když nebudete
mít načasovanou formu, můžete podat jen dobrý
výkon, ale ne nejlepší. Vaše emoce a pocity, ze
světla, z barev, atmosféry, ze všeho kolem Vas,
jsou vlastně vaše svaly, které potřebujete
k výkonu.“ ( konec citátu)
Slova Adolfa Ziky ilustrují význam složitého
vztahu fotografa k tématu – k fotografii aktu.
Fotografování aktů bývá oblíbeným počínáním
mnohých fotoamatérů i některých profesionálů.
Má velmi mnoho poloh, od laického
fotografování coby milostné předehry přes vzývání
krásy těla a erotiky až po uplatnění v reklamě.
Jde o jedno z nejnáročnějších fotografických témat
vůbec. Autorům publikace patří dík za to,
že textovou a především fotografickou formou velmi
názorně ukazují různé přístupy k fotografování
aktu,
otevřeně hovoří o nejrůznějších
aspektech své profese: od práce s modelem,
přípravě a plánování snímku, fotografickém
vybavení, atd. Mezi fotografiemi nachází čtenář
praktické ukázky uplatnění poznatků a doporučení,
uvedených v textové části knihy.
Editor publikace v poděkování,
uvedeném v úvodu knihy, hovoří o určitých
rozpacích při očekávání toho, zda bude kniha
přijata, zda vůbec čtenáři zareagují, a když ano,
jaká reakce to bude.
Po přečtení knihy fotograf ocení bohatství
poznatků sdělených textem a hlavně všeho toho, co
je obsaženo přímo ve vybraných fotografiích.
Čtenář pak lépe pochopí tvorbu i výsledek
tvorby fotografie aktu. Kniha mu usnadní orientaci
a zlepší porozumění a tím i prožitek při
prohlížení fotografií aktu.
Výběr fotografií považuji z hlediska
záměru, s kterým autorský tým k přípravě knihy
přistupoval, za zdařilý. Texty jsou
srozumitelné a věcné. Jsou dobře skloubeny
s prezentovanými fotografiemi, s kterými tvoří
vyvážený kompaktní celek.
Autogramiáda a křest knihy „AKT“ proběhl
18.9. v Palaci knih Luxor, Praha za účasti velké
části autorů, jako např. Jana Saudka, Roberta
Vana, Pavla Brunclíka, Katariny Brunclíkové,
Romana Sejkota a dalších.
Jsem přesvědčen o tom, že obavy editora byly
zbytečné, že čtenáři zareagovali nebo zareagují a
kniha bude přijata pozitivně. Tak, jak si to
výsledek náročné kvalitní práce 23 fotografů,
editora a autora úvodního textu, zaslouží.
Více se o knize dozvíte z anotace a z celé řady
ukázek, vystavených na portálu ZonerPressu
-
ZDE.
Doc.
Ing. Arnošt Katolický, CSc.
Doc.aka@akamonitor.cz
7. října 2007. |