|
Knihu
vydala
Grada Publishing, a.s. - První vydání, Praha
2011
Podle anotace, zveřejněné na webu GRADY, má kniha za
cíl prezentovat komplexní přístup k agilnímu a
štíhlému (Lean) provozu a údržbě, který je
postaven na zkušenostech z denní praxe. Tímto l
přístupem pokrývá nejen provoz, podporu a údržbu,
ale je zaměřena i na proces vývoje IS a IT služeb,
organizační strukturu a řízení organizace či způsob
uzavírání a formu kontraktů. Problematika je popsána
pomocí principů, praktik, doporučení a příkladů
z praxe, nechybí ani konkrétní implementační
postup a budoucí trendy.
Ve stručnosti řečeno, odpovídá kniha na
následující tři hlavní otázky:
- Jak efektivně dodávat a provozovat IT.
- Jak IT více propojit s podnikáním a také je měřit
z pohledu podnikání.
- Jak zvýšit kvalitu, spokojenost zákazníků a
pracovníků bez nutnosti vysokých finančních
investic.
Celý obsah knihy je rozdělen do 6-ti
velkých částí:
- Definice pojmů, současný stav provozu, údržby a
podpory IS
- Agilní a štíhlý provoz a údržba IT systémů
- Měkké aspekty provozu a údržby
- Prostředí a celkový obraz
- Praktická implementace agilního a štíhlého provozu
a údržby
- Podpora nástroji a budoucí vývoj
Pro přiblížení autory zvoleného přístupu k tématu
uvádím vybraná dílčí témata, která mne nejvíce
zaujala:
- Informační systém versus IT služba
- Metodiky, postupy, standardy
- Principy agilního a štíhlého provozu a údržby
- Riziky řízený přístup
- Podnikové scénáře
- Neustálá integrace (Continuous Integration)
- Techniky pro odstraňování závislostí v kódu
- Anti-vzory architektury
- Typologie osobnosti MBTI
- Oběd: sdílení a sonda do stavu týmu
- Shrnutí problematiky agilních kontraktů
- Liché iniciativy managementu pro zlepšení kvality
- Jak na implementaci agilního a štíhlého provozu,
údržby a podpory v praxi?
- Příklad implementace postupu – případová studie
- Příklad převzetí IT služby – případová studie ..
- Ověření přístupu (verifikace a validace)
- Formální expertní systém
- Budoucí vývoj v oblasti provozu a údržby
- Pojmy a architektura pravidlových systémů
Kniha se zabývá problematikou provozu, podpory a
údržby rozsáhlých informačních systémů IT služeb.
Autoři v ní představují problémy současného provozu
a údržby a jejich dopad na podnikání. Význam
tématu odvozují m.j. o skutečnost, že pole průzkumů
přibližně 70 % IT rozpočtů je utraceno za provoz a
není jasná vazba mezi provozovanými 1S, IT službami
a podnikáním. Narůstá komplexnost IT systémů a IT
infrastruktury. Jedním z důvodů poměrně častého
neúspěchu současných převažujících přístupů je podle
názoru autorů jejich přílišná procesní orientace,
opomíjející lidskou přirozenost, chování a osobní
potřeby účastníků. Jako alternativu
k existujícím přístupům představují autoři
přístup založený na agilních a štíhlých principech a
praktikách, presentovaný včetně doporučeného
implementačního přístupu. Tento přístup vychází
z kognitivních věd a z pochopení přirozeného chování
člověka, stejně jako z úspěchu agilních a štíhlých (Lean)
metod v IToblasti během posledních deseti let. Jako
součást představeného přístupu autoři uvádějí také
jeho existující omezení, rizika a výsledky pilotních
implementací . Klíčem a největším rizikem přístupu
je pochopení principů v pozadí, motivace a
potřeby osob zúčastněných na projektu a jejich
napojení na cíle projektu/služby a organizace.
Podle zkušeností autorů pouhé následování
představených praktik nepřinese očekávaný výsledek.
Kniha je orientována prakticky, to neznamená, že
by opomíjela vybrané teoretické partie,
především upřesnění pojmosloví. Autoři upozorňují
hned v úvodu na skutečnost, že pojmy IT systém,
informační systém a také IT služba nejsou synonyma,
mají své definice a rozdílný význam, který
v jednotlivých kapitolách vysvětlují a upřesňují.
Pro pochopení aplikace principů agilní a štíhlé
podpory a údržby přibližují autoři koncept a
princip IT služeb, jelikož k němu v dnešní době
směřují i interní poskytovatelé IT. Dále se věnují
vymezením kontextu a základních pojmů v oblasti
provozu, podpory a údržby IT systémů. Představují
základní aspekty a problémy současných postupů a
také postupy samotné.
Autoři vysvětlují základy týkající se ITSM, vazbu
na standardy, co ITSM a ITIL‘ popisuje a co ne,
představují stručně základní procesy ITSM.
Podrobně se autoři věnují situaci v oblasti
standardů, procesů, metodik a přístupů k provozu,
podpoře a údržbě informačních systémů a IT služeb.
V této souvislosti formulují autoři své výhrady,
odkazují na slabiny plynoucí z procesní orientace,
která, podle jejich názoru, opomíjí lidský aspekt,
prostor pro kreativitu a učení, vlastní způsob
vykonávání práce a také z formy a množství
doporučené dokumentace, kde je podle jejich názoru
situace stejná, jako tomu bylo v případě
vodopádového přístupu ve vývoji softwaru v 80.
letech minulého století. Existence mnoha různých
metod, standardů či frameworků, podle autorů,
znesnadňuje jejich čitelnost, využitelnost a
relevantnost.
Jednou z hlavních výchozích myšlenek přístupu
navrženého týmem kolem autorské dvojice, je
poznatek, podle kterého udržovat špatně navržený
a těžce rozšiřitelný systém je velmi náročné,
chybové a drahé, proto je pro samotný provoz a
údržbu nejdůležitější již vývoj informačního systému
či IT služby s cílem snadné změny a rozšiřitelnosti
–jednoduše řečeno jeho vhodná architektura. Proto
považují za nezbytné propojení vývoje, provozu a
údržby již v této fázi. Principy a praktiky, jak
zefektivnit provoz a údržbu IT systémů, jsou
červenou nití většiny kapitol knihy.
Jádro knihy tvoří kapitola věnovaná tématu:
Agilní a štíhlý provoz a údržba. V této kapitole
autoři představují čtenářům principy a techniky,
které mohou pomoci stávajícím týmům se
stávajícími nástroji zefektivnit jejich práci,
zvýšit motivaci a také zaměřit se na proaktivní
činnosti a lepší propojení s podnikovými procesy
zákazníka. To znamená dosáhnout levnější a
proaktivní provoz a údržbu existujících IT
systémů, což v důsledku znamená nižší náklady na
neopakující se incidenty, jejich menší dopady,
plánování změn a jejich testování, snížení
nepochopení zadání ze strany uživatelů a řešení
dalších problémů shrnutých v předchozí kapitole.
Motivaci pro tuto kapitolu vidí autoři ve využití
stávajícího lidského potenciálu a dostupné nástroje.
Navrhované principy a techniky umožňují výrazné
zlepšení chodu IT služeb a IS bez nutnosti velké
finanční investice. Je dodáno upozornění:
„aplikace principů v praxi však vyžaduje investici
každého z nás, chuť měnit systém a sebe, což je
samozřejmě těžší, než nákup nového nástroje“.
Za kritické faktory úspěchu svého návrhu považují
autoři chuť lidí na sobě pracovat (motivace),
podporu vedení a také vedení a podporu uvnitř týmu
(vůdcovství, anglicky leadership). Proto v několika
místech knihy představují autoři velmi opomíjenou
oblast měkkých dovedností.
Návrhy vycházejí z podmínek a zkušeností menší české
firmy, mezinárodní distribuované korporace i
univerzitního IT oddělení. Ne všechny typické
situace ze života čtenáře budou proto pokryty a ne
všechna řešení budou fungovat stejně. Jelikož budeme
diskutovat hlavně principy, je jednoduché tyto
aplikovat v různých specifických podmínkách.
Za velmi zajímavou a užitečnou část knihy považuji
pojednání na téma „riziky řízený přístup“.
Většina týmů provozu a údržby bude podle očekávání
autorů knihy pravděpodobně trvat na tom, že
v provozu a údržbě již žádná velká rizika nehrozí,
jelikož byla snížena či úplně odstraněna v průběhu
implementace řešení. Jediným rizikem je z jejich
pohledu možná ztráta této služby z důvodu ukončení
provozu. Realita je taková, že riziky řízený
přístup při vývoji IT služeb/IS je stále něco nového
a výsledkem jsou často technologická či
integrační překvapení na konci projektu, ztráty
dodavatelů či úplná selhání z důsledku
neidentifikovaných a neřízených rizik. Proto
považují autoři za nutné pamatovat na rizika i při
provozu a údržbě, jelikož je běžné, že se v této
fázi musíme potýkat jak s důsledky neřešených rizik
ve fázi vývoje a integrace IT služeb/IS, tak nově se
objevujících. Jako zdroje nových rizik
uvádějí autoři:
- rychle se měnící trh a jeho požadavky vyžadují
rychlé dodávky a změny IT služeb;
- nové funkčnosti či opravy chyb (obecně jakékoli
zásahy do kódu);
- nové příležitosti podnikání (nové produkty,
výrobky, služby, trhy,…);
- zákony a vyhlášky ministerstev, které je nutné
implementovat;
-nově zaváděné technologie ITsIužeb/IS (navržená
architektura, rozhraní na externí systémy, použití
nových technologií a nové služby, které je nutné
integrovat);
- členové týmu (jejich znalosti, fluktuace,
motivace);
- další zdroje, kontrakty, závislosti a omezení
projektu/provozu.
Cíl vidí autoři ve snížení rizika služby/projektu na
akceptovatelnou úroveň
(abychom předešli finančním ztrátám, zpožděným
doručením, problémům s kvalitou), počítat s fakty,
omezeními (technologické omezení, mladý tým, tvrdý
termín) a podle nich organizovat a plánovat
službu/projekt.
Nepochybuji o tom, že většina zkušených čtenářů
uvítá úvahu Na téma „agilní dokumentace“.
Svůj osobní názor na toto téma vyjadřuji v závěru
recenze. Akční přístupy vyžadují dokumentaci
převážně ve formě dokumentů a vizuálních modelů a to
buď ve formě elektronické, nebo tištěné. Pro různé
typy dokumentace existují podpůrné CASE nástroje
automatizující a urychlující aktivity v různých
fázích životního cyklu informačního systému či IT
služby. V této souvislosti autoři výrazně
zdůrazňují výhody t. zv. „spustitelné dokumentace“.
Cituji: „Smyslem spustitelné dokumentace je
minimalizace neproduktivních činností. Pokud je
dokumentace spustitelná a zároveň vytváří kód, nebo
ho zároveň umožňuje testovat, vytváříme či
upravujeme změnou dokumentace zároveň i výsledné
řešení, výsledný nasaditelný produkt. Díky tomuto
propojení redukujeme neproduktivní činnosti při
vývoji a navíc je dokumentace a zdrojový kód
v mnohem větší shodě, než při nutné manuální
synchronizaci změn, na kterou většinou není čas. Čím
větší je shoda dokumentace s nasazeným zdrojovým
kódem a nastavenou konfigurací, tím větší je její
využití v provozu a údržbě.“
Četné podkapitoly knihy se zabývají principy a
praktikami, které nám pomohou zlepšit existující
způsob práce v provozu a údržbě komplexních IT
služeb a informačních systémů. V oblasti tvorby,
provozu a údržby IT systémů je sdílení zkušeností
a doporučení možné pouze na abstraktní úrovni vzorů,
principů a praktik. Proto přísluší významné
místo kapitole představující existující vzory a
anti-vzory v relevantních oblastech IT. Oblasti,
které se týkají provozu a údržby, jsou procesní
způsob práce, struktura a organizace zdrojových kódů
aplikací, jejich architektury a také způsob řízení.
Z textu je zřejmé, že existující vzory a anti-vzory
popisují mnohdy stejný problém a řešení jako autory
představené principy a praktiky. Za přínos svého
přístupu považují autoři spíše zaměření na řešení
aktuálních potřeb a problémů, tj. aplikace agilních
a štíhlých principů v jiné oblasti, poskytnuti
kompletního frameworku v kontextu celého životního
cyklu (optimalizace celku), který obsahuje praktiky,
měření a implementační postup. Svůj přinos vidí v
definici principů agilní údržby a způsobu jejich
aplikace v praxi. Autoři sami označují tento za
holistický pohled zaměřený na disciplínu řízení a
inženýrské disciplíny, jenž je výsledkem praktických
zkušeností obsahující prvky systémového myšlení
agilních a štíhlých přístupů. Podle názoru autorů
jsou vývoj, provoz, údržba a podpora IT systémů
inženýrské disciplíny následující formální procesy.
Za velmi důležitý aspekt tvorby a údržby IT systémů
považují autoři komunikaci. Lidé jsou různí,
každý máme jiné cíle a také jinou motivaci ke
kvalitní práci. Proto považují autoři za nezbytný
předpoklad kvalitního působení v dané oblasti
znalost základních aspektů z oblasti fyziologie,
psychologie, definice a tvorby týmů, vůdcovství či
typologie. Cílem jedné z kapitol je jejich
přiblížení v kontextu vývoje provozu a údržby IT
systémů.
Jedním z problémů tradičních přístupů, je podle
názoru autorů opomenutí lidského faktoru při
doporučeném způsobu provádění denních činností, ale
také při zavádění procesu provozu a údržby, jinými
slovy při implementaci změny. Měkké aspekty
jako je vůdcovství, motivace či emoční inteligence
EQ jsou už z definice vágní a lidé o nich mají často
různé představy. Lidé pracující v IT jsou z velké
většiny univerzitně vzdělaní technici se znalostmi
přírodních věd jako je matematika, fyzika či
kybernetika (vyznávající měřitelnost, testovatelnost
a dokazatelnost). Téměř nikdo však neabsolvoval
v rámci svého vzdělání žádné přednášky s tématikou
psychologie, sociologie, komunikace, motivace či
vůdcovství. Motivace vyjadřuje , podle názoru
autorů knihy, hybné síly chování.
Za problémy tradičních přístupů považují
autoři:
- Opomenutí lidského faktoru při doporučeném způsobu
provádění denních činností, ale také při zavádění
procesu provozu a údržby, jinými slovy při
implementaci změny.
- Slabší podpora a popis zavedení formálních
standardů a doporučení (např. [ISO], [IEEE], [ITIL])
do praxe.
Každý přístup a jeho implementace je změnou,
proto zde představený přístup respektuje lidskou
přirozenost, což znamená, že pro vytvoření
navrhovaného netradičního přístupu bylo třeba
vycházet z poznatků kognitivních věd, respektovat je
a využít jich. Nezbytnou součástí každého postupu by
také měl být popis jeho uvedení do praxe,
průvodci a anti-vzory, aby se předešlo typickým
chybám a nesprávnému výkladu. Autoři se tímti
principem řídí a proto popisují detailně, jak
postupovat při implementaci daných agilních principů
a praktik v IT službách, informačních systémech a
projektech.
Náklady a rizika související se zvoleným
přístupem autorů knihy.
Každý způsob práce má svoje plusy, mínusy a kritické
faktory úspěchu. Námi definovaný agilní a štíhlý
provoz, podpora a údržba IT služeb není výjimkou.
Existující náklady a rizika se dají shrnout do
následujících bodů:
- nutnost podpory implementace zkušenou osobou (mentorem,
koučem, externím konzultan- ! tem, zkušeným
architektem, projektovým manažerem či jinou interní
rolí interní rolí);
- připravenost prostředí a členů týmu na změnu;
- velmi nízké náklady na tuto změnu;
- Dočasný pokles produktivity týmu.
Pro podporu rozhodovacího procesu ne-expertů,
definují autoři rozhodovací proces, podpořený
vytvořeným formálním nástrojem, který využívá
přirozeného jazyka. Tento formální nástroj
pomáhá v úvodní fázi s identifikací problémových
oblastí a vhodných praktik na základě symptomů
projektu či organizace. Pro správný návrh
rozhodovacího nástroje musíme definovat rozhodovací
proces, vstupní a výstupní údaje, bázi dat a
pravidla. Simulování rozhodovacích procesů se
vyznačuje těmito zvláštnostmi:
- Rozhodování se neopírá pouze o analytické
informace, ale v převážné míře o znalosti,
reprezentované poznávacím procesem a procesem
abstrakce,
- Rozhodnutí lze uskutečnit více různými přístupy
v závislosti na tom, kolik jednotlivců je bude
posuzovat.
Je velmi obtížné výstižně formulovat algoritmus
postupu rozhodování.
Abychom mohli identifikovat strukturu rozhodovacího
procesu, a tím vytvořit předpoklady pro nalezení
efektivních postupů pro jeho algoritmizaci,
doporučují autoři zabývat se rozhodovacími
procesy z širšího a zejména metodologického hlediska.
Jedním z charakteristických rysů rozhodovacích
procesů je skutečnost, že často pracují
s neurčitou (ale kvantitativní) informací, což
mnohdy vyplývá z toho, že vstupní veličiny těchto
procesů zadává člověk na základě svých odhadů,
zkušeností, svého názoru atd.
Za nedílnou součást existujících postupů považujíc
autoři jejich rozvoj a podporu budoucích potřeb.
Poslední kapitola knihy obsahuje shrnutí
moderních přístupu a možných budoucích směrů
provozu a údržby v oblasti technologií a postupů.
Podle autorů je pravděpodobně nejblíže využití
v oblasti provozu cloud přístup, který a je
v knize i částečně prakticky diskutován. Při tom
upozorňují na to, že každý směr má nějaké omezení
a každý z nich využívá jinou myšlenku,
resp. tvoří jinou část celkové komplexní domény
provozu a údržby komplexních 15 a IT služeb.
Všechny tradiční přístupy, představené v knize, jsou
podmíněny nákupem či využitím nových
nástrojů, technologií, systémů nebo služeb, na
rozdíl od přístupu, prezentovaného v této knize,
který se zaměřuje na
způsob organizace, provádění a řízení práce se
snahou využít existujících nástrojů, zdrojů a
pracovníků k dosažení lepších výsledků. Představený
postup je zaměřen spíše na měkké aspekty a
dovednosti účastníků procesu a na pracovní postupy,
spíše než na nástroje a systémy.
Kniha je velmi komplexním pohledem na mimořádně
aktuální problematiku praktické informatiky.
S většinou názorů autorů plně souhlasím. Jediný
názor vyjádřený v knize bych doporučoval ještě
podrobit diskuzi. Jde o údajný přílišný akcent na
procesní organizaci, jako údajného hlavního viníka
současných problémů s účinností existujících
přístupů k racionalizaci v oblasti provozu a údržby
IT. Dovoluji si doporučit upřesnění: podle mého
názoru nejde o procesní organizaci samu, ale o
její projevy v dokumentaci, kterou, v souladu
s autory považuji v mnoha směrech za přebujelou a
málo racionální, což ve svém důsledku v řadě případů
snižuje jinak pozitivní potenciální přínos procesní
organizace.
V kontextu implementace zmiňují autoři knihy jeden
zásadní fakt. Cílem agilního a štíhlého provozu a
údržby není implementovat nový postup,
tento postup je pouze prostředkem k ustavení
prostředí pro udržitelné doručování kvalitní
(naplňující potřeby a očekávání uživatelů) IT služby,
zidentifikovat a odstranit problémy v jakékoli
rovině podnikání zákazníka a IT služby
(organizační, provozní, technické, lidské).
Na závěr své knihy vyjadřují autoři přesvědčení, že
jimi představený přístup, principy a praktiky a také
způsob jeho implementace, pomohou při řešení
problémů provozovaných IT služeb a informačních
systémů. Autoři v knize odkazují na webový zdroj
www.differ.cz, kde jsou jednotlivá témata,
zahrnutá do knihy, průběžné diskutována a
publikována.
Knihu vřele doporučuji všem náročnějším
čtenářům, kterým kniha může nahradit řadu často
navzájem nekompatibilních pojednání na dané téma. Po
prostudování knihy čtenáři bezesporu usoudí, že
investice do nákupu této
knihy byla velmi dobrou investicí s vysokou mírou
návratnosti.
doc. Arnošt Katolický,
12. prosince 2011.
|