Když jsem knihu poprvé otevíral, netušil jsem co mne čeká. Stačilo přečíst několik prvních stránek, abych si uvědomil, že studium knihy nebude žádná „oddechovka“. Důvodů bylo hned několik. Že je konkurence jedno z centrálních témat tržní ekonomiky jsem přirozeně věděl. Že nás v této oblasti v budoucnosti čekají změny jsem tušil. Překvapením byl rozsah a hloubka změn a jejich řetězový dopad na téměř celý systém podnikové – a nejen podnikové - ekonomiky a managementu. Prezentace nových poznatků týkajících se budoucnosti konkurence sebou přinesla nový systém pojmů, na který bylo třeba si zvyknout. ( Ukázka – citát z textu knihy: „…sítě zkušeností, čili infrastruktura pro spoluvytváření hodnoty prostřednictvím jedinečných osobních zkušeností…“. ) Nemusíte se však obávat, že by Vás hutný a nový obsah a jeho náročné podání mohly nadlouho od studia knihy odpudit. Magnetem bude poznání vpravdě revolučních změn v chápání celé řady důvěrně známých procesů a jevů. Budete mít pocit, že z Vašich tradičních představ nezůstane kámen na kameni.
       Některé věci nevidíme proto, že je prostě vidět nechceme. Buď nás nezajímají,nebo se naopak dotýkají našich zájmů v oblastech nebo způsobem, který je pro nás nepříjemný. Existuje ještě jeden důvod naší slepoty: vývoj je do té míry skrytý a pochopení jeho důsledků je tak složité,  že ho sice zaregistrujeme, ale neuvědomíme si možný dopad jeho důsledků. Někdy máme navíc problém s rozlišením příčiny a důsledku. Proč tolik slov? Protože Vás to při studiu knihy, o které je řeč, čeká. Možná si řeknete, že autoři jenom nemají úctu k tomu, co jsme v oblasti informačních, znalostních a řídících systémů až dosud vybudovali a že to prostě přehnali. Hlubším studiem dojdete k závěru, že příčinou revoluce v poznání je „prostě“ skutečnost, že se nám pohne ta část základny, na které ostatní části systému stojí. Ano, mění se celý systém.Dopad vývoje konkurence je převratný. Nebude se Vám to líbit, ale argumenty autorů, příklady, zkušenosti vybraných firem a prostá ekonomická logika Vás přesvědčí o oprávněnosti prezentovaných poznatků. Řeknete si „co s tím?“ – začít od začátku? Autoři Vás naštěstí nenechávají na holičkách. Obsah knihy je plný praktických doporučení pro jednání na základě poznání.
        Tímto textem, který svým obsahem přesahuje tradice běžných recenzí Vám chci Vaši situaci usnadnit. Přiznám se, že jsem musel knihu projít několikrát, popsal jsem poznámkami hory papíru, nakreslil nespočet vlastních schémat a modelů, které mi usnadnily  orientaci. Proto Vám předkládám výtah ze svého konspektu obsahu knihy. Text představuje subjektivní výběr hlavních myšlenek knihy „Budoucnost konkurence“, prezentovaný s využitím volných citací z knihy.
  
Jádro knihy
Stojíme na začátku cesty k novému průmyslovému systému s odlišnými vlastnostmi, než jsou ty, které dnes považujeme za samozřejmé. Mnohé firmy si již uvědomily, že tradiční systém začíná být zastaralý, a již také prakticky ověřují nové výchozí předpoklady podnikatelských činností. Výchozím bodem v této knize je nově se utvářející skutečnost dobře informovaných a aktivních spotřebitelů, kteří se propojují do sítí, spolu se sbližováním technologií a jednotlivých odvětví. Díky těmto dvěma vývojovým tendencím má spotřebitel stále větší vliv na firmu a na proces vytváření hodnoty. Výsledkem toho je rozvoj procesu spoluvytváření hodnoty, v jehož rámci se kombinují tradiční role firmy a spotřebitele.

Nový rámec a nové pojetí vytváření hodnoty
Řešení spočívá v odlišném předpokladu zaměřujícím se na spoluvytváření hodnoty. Jeho východiskem je změna role spotřebitele v průmyslovém systému. Hodnota je ve stále větší míře je hodnota spoluvytvářena prostřednictvím společného úsilí spotřebitele a firmy – společným úsilím rozšířené firemní šité a rozmanitých společenství spotřebitelů – a na základě jedinečných osobních zkušeností každého ze spotřebitelů.  Firma a spotřebitel spoluvytvářejí hodnotu v bodech vzájemné součinnosti (interakce). Firmy nemohou myslet a jednat jednostranně.
 
Vývojové zlomy v konkurenčním prostředí
Možnost kdekoli a kdykoli se zapojit do komunikačních sítí, globalizace, deregulace odvětví a sbližování technologií – zamlžují a stírají hranice mezi jednotlivými odvětvími a rozvolňují vymezení jednotlivých výrobků.  Vývojové zlomy uvolňují celosvětové toky informací, kapitálu, produktů a myšlenek a umožňují novým konkurentům zvrátit dosavadní situaci. Vytváření sítí spotřebitelů převrací tradiční schéma marketingových komunikací orientovaných „shora dolů“.

Nezávislost spotřebitelů na firmě
Základem síly společenství spotřebitelů je jejich nezávislost na firmě. Poptávka zákazníků je ve stále větší míře ovlivňována osobními zkušenostmi spotřebitelů s výrobkem, které si lidé mezi sebou a navzájem sdělují, a nikoli proklamovanými přínosy a přednostmi léků. Spotřebitelé využívají internetu také k experimentování a k vývoji produktů, zejména digitálních.

Zdroj hodnoty
Zdrojem hodnoty není výrobek ve fyzickém smyslu a není jím ani komunikační nebo informační síť, která celý systém podporuje, ale dokonce ani síť sociálních vztahů a odborných schopností, jejíž součástí jsou lékaři, nemocnice, rodinní příslušníci a širší společenství jinoch spotřebitelů. Hodnota spočívá ve zkušenosti spoluvytváření, kterou prožívá konkrétní pacient v konkrétním časovém okamžiku a na konkrétním místě, v kontextu konkrétní událostí. Spotřebitelé se ve stále větší míře zapojují jak do procesu vymezování, tak do procesu vytváření hodnoty. Zkušenost spoluvytváření, kterou procházejí spotřebitelé, se stává vlastním základem hodnoty. Vlastním původem zkušeností spoluvytváření je součinnost konkrétního spotřebitele s určitou sítí. Nemůže k ní tedy dojít bez sítě firem spolupracujících na vytváření prostředí, které pacientovi umožňuje prožít onu jedinečnou zkušenost spoluvytváření. Ústředním bodem procesu vytváření hodnoty jsou tak jednotlivci a jejich zkušenosti spoluvytváření.

Nové komunikační nástroje spotřebitelů
Spotřebitelé mají k dispozici nové komunikační nástroje, chtějí uplatňovat svůj vliv a zapojovat se do spoluvytváření hodnoty, a to nikoli spolu s jedinou firmou, ale s celým společenstvím odborníků, poskytovatelů služeb a jiných spotřebitelů. Jedinečnost každé osobnosti ovlivňuje proces spoluvytváření a stejně tak i zkušenost spoluvytváření.

Prostředí zkušeností, jeho inovace a infrastruktura
Firmy si musí osvojit nové dovednosti. Manažeři musí pečovat o kvalitu zkušeností spoluvytváření, nikoli jen prostě o kvalitu firemních produktů a procesů. O kvalitě rozhoduje infrastruktura pro možnou součinnost mezi firmami a spotřebiteli, jejímž ústředním prvkem je schopnost vytvářet širokou paletu zkušeností.

Nový prostor konkurenčních činností
Díky tomu, že se autoři soustředili na dva klíčové dynamizující prvky, jimiž jsou posun těžiště způsobilostí a posun těžiště inovačních činností, mohli odvodit nové pojetí prostoru konkurenčních činností, jehož součástí je i nově se utvářející prostor zkušenosti.

Manažéři a jejich přístup k inovacím
Firmy musí kroky směřující ke zvýšení efektivnosti, spojovat s inovacemi a s rozvojem nových podnikatelských oblastí. Firma musí efektivně inovovat „prostředí zkušenosti“, které umožňuje získávat rozmanité zkušenosti spoluvytváření. Musí vytvořit flexibilní „síť zkušeností. Role firmy a spotřebitele se pak sbližují a směrují k jedinečné zkušenosti spoluvytváření či „zkušenosti jedinečnosti“. Manažeři jsou vystavováni silnému tlaku na vytváření hodnoty.

Stavební prvky spoluvytváření hodnoty
Základními stavebními prvky spoluvytváření hodnoty jsou dialog, možnost přístupu, vyhodnocování rizika a otevřenost. Manažéři je mohou různými způsoby kombinovat.

Body součinnosti a napětí
Napětí se projevuje v bodech součinnosti mezi spotřebitelem a firmou – čili tam, kde dochází ke zkušenosti spoluvytváření, kde jednotlivci projevují svou vůli prostřednictvím výběru a kde je spoluvytvářena hodnota. Tyto body součinnosti poskytují příležitosti ke spolupráci a vyjednávání, a to výslovné či nevýslovné, mezi spotřebitelem a firmou – a stejně tak i příležitosti k ukončení těchto procesů nebo možnosti jejich zhroucení. Kniha prozkoumává nově vznikající dynamiku v bodech součinnosti mezi spotřebitelem a firmou a také vnitřní napětí, které je jejich neodmyslitelnou součástí.

Kritický článek konkurenčních činností budoucnosti
Kritickým článkem konkurenčních činností budoucnosti je kvalita součinnosti mezi spotřebitelem a firmou. Nově se utvářející skutečnost se zásadním způsobem liší od tradičního přístupu k vzájemné součinnosti firem a spotřebitelů. V rámci spoluvytváření jde o to, že spotřebitelé se stávají spolutvůrci svých vlastních zkušeností.

Efektivnost a inovace.
Efektivnost a inovace nejsou protikladné pojmy. Efektivnost a inovace jsou vzájemně spojené. Soustřeďte se na efektivnost a současně se zabývejte inovováním zkušenosti a experimentováním. Současné pokroky techniky nám umožňují pracovat s širokou paletou prvků utváření zkušenosti. Rozměry inovování zkušenosti jsou: individuální přizpůsobitelnost, možnost rozšíření, možnost propojení a možnost dalšího vývoje zkušenosti.

Inovování zkušeností
Firmy jsou nuceny soustřeďovat se na inovování prostředí zkušenosti spolu se společenstvími spotřebitelů, prostředí, v němž spotřebitelé – jako jedinci, tak i ve smyslu kolektivním – mohou spoluvytvářet své vlastní zkušenosti. Tomuto novému náročnému procesu říkáme inovování zkušenosti. Autoři překládají řadu příkladů z různých oblastí, kde názorně dokumentují potřebu přejít k inovování zkušenosti. Pro většinu firem to znamená nahradit pojetí inovace, které vychází od výrobku nebo služby a jehož středem je firma, takovým pojetím inovace, které se zaměřuje na zkušenost spoluvytváření.

Základní předpoklady efektivního procesu spoluvytváření.
Dialog, možnost přístupu, vyhodnocování rizika a otevřenost představují základní předpoklady efektivního procesu spoluvytváření.

Význam budováním sítě zkušenosti
Autoři propojují utvářející se pojetí konkurenčních činností, zaměřené na spoluvytváření a zkušenost, s budováním sítě zkušenosti čili infrastruktury pro efektivní spoluvytváření hodnoty prostřednictvím jedinečných osobních zkušeností. Tato infrastruktura umožňuje manažerům konkurovat prostřednictvím zkušeností.

Nový pohled na trh jako na otevřený prostor
Nový rámec vytváření hodnoty, kdy těžištěm spoluvytváření hodnoty je součinnost mezi spotřebitelem a firmou, otřásá tradičním ekonomickým pojetím trhu. Otevírá novy prostor konkurenčních činností pro firmy a vyvolává potřebu vytvářet novy strategicky kapitál. Spoluvytváření proměňuje trh v otevřený prostor, v němž se uskutečňuje dialog mezi spotřebitelem, firmou, společenstvími spotřebitelů a sítěmi firem.

Pojetí trhu a vztah nabídky a poptávky
Pojetí trhu jako otevřeného prostoru a spoluvytváření hodnoty zásadním způsobem zpochybňuje tradiční rozdíl mezi nabídkou a poptávkou. Ohnisko pozornosti se přenáší k plánování kapacity čili ke schopnosti sítě zkušenosti rychle měnit svůj výkon, a to oběma směry, a z hlediska celého systému pak ke schopnosti rychle měnit konfiguraci zdrojů, aby dokázal reagovat na změny přání spotřebitelů a umožňoval jedinečné osobní zkušenosti spoluvytváření. Takový systém může byt velice náročný, presto je ale také příslibem neuvěřitelných přírůstků efektivnosti.

Pojetí trhu a principy ekonomické teorie
Pojetí trhu jako otevřeného prostoru zpochybňuje základní principy tradiční ekonomické teorie: že firma a spotřebitelé jsou oddělené subjekty, že mají odlišné, pevné vymezené a předem dané role a že v důsledku toho jsou i nabídka a poptávka odlišné, avšak zrcadlově obrácené procesy, zaměřující se na výměnu výrobků a služeb mezi firmami a spotřebiteli.

Dočasnost rolí aktérů systému
Předem dané a pevné kategorie aktérů systému – zákazníků, konkurentů, dodavatelů, spolupracovníků a investorů – přestávají pomalu platit, neboť role budou spíše dočasné a budou se podle okolností měnit.

Změna povahy hodnoty
Nejzákladnější změnou je změna povahy hodnoty. Hodnota již není považována za pevnou součást výrobků a služeb, jež firma nabízí, ale hodnota se dnes spíše soustřeďuje ve zkušenostech spotřebitelů. Osou hodnoty je jak jednotlivý spotřebitel, tak i zkušenost, a jejím základem jsou zkušenosti spoluvytváření, které jednotliví spotřebitelé prožívají. Hodnota nemůže být jednostranně určena firmou.

Proces přenesení základů hodnoty
Přenesení základu hodnoty od výrobků k jedinečným osobním zkušenostem není jednorázovým procesem. Jde o posun těžiště inovačních činností, jenž má několik kroků: od tradičního prostora výrobku do prostoru řešení a dále do prostoru zkušenosti.

Spoluvytváření jedinečné hodnoty a manažérské postupy
Významnou částí knihuje měnící se role manažera při spoluvytváření hodnoty. Nově se otevírající oblast spoluvytváření jedinečné hodnoty, jejímž středem jsou jedinečné osobní zkušenosti spoluvytváření, bere v pochybnost celou řadu uznávaných manažerských postupů, a to ve všech oblastech, od výzkumu a vývoje, přes výzkum trhu a reklamu až po výrobu a logistiku.

Nové způsobilosti  manažérů
Řízení spoluvytváření jedinečné hodnoty vyžaduje novou způsobilost: je jí schopnost manažerů citlivě vnímat součinnosti spotřebitelů se sítí zkušenosti. Manažeři musí svůj podnik stále více a stále častěji vnímat a chápat tak, jako jej vnímají a chápou spotřebitelé.

Nová informační infrastruktura
Podmínkou osvojení paradigmatu spoluvytváření hodnoty, je vytvoření informační infrastruktury, která respektuje ústřední roli zkušenosti manažerů. K manažerům se musíme chovat jako ke spotřebitelům. Firmy musí vytvářet informační infrastrukturu, která umožní všem manažerům, a zejména těm liniovým, vnímat podnik stejně, jako jej vnímají spotřebitelé, a tak dosáhnout nové úrovně osobní efektivností.

Manažéři a informační systémy
Manažeři musí být schopní podle svých potřeb vstupovat do interakcí s informačním systémem, klást si nové otázky a formulovat nové hypotézy. To volá po informačním systému, jenž by při hledání odpovědí na otázky, které mohou byt formulovány nepřesně nebo „mlhavé“, pomohl nalézt správnou cestu spletí databází a aplikací. Není pravděpodobné, že by linioví manažeři hledali odpovědi na objevující se otázky a že by pracovali na nových hypotézách, kdyby systém nebyl schopen reagovat na jejich dotazy v reálném čase. 

Inovace prostředí znalostí
Abychom byli schopni nepřetržitě vytvářet hodnotu, musíme nepřetržitě vytvářet nové znalosti. Aby k tomu všemu mohlo docházet, musíme vytvořit takové prostředí znalostí, jež usnadňuje objevitelskou činnost a aktivní jednání v novém prostředí konkurenčních činností. Inovace prostředí znalostí musí odrážet úroveň podrobnosti a strukturovanosti zkušeností manažerů, stejně jako inovace prostředí zkušenosti musí odrážet hloubku zkušeností spotřebitelů. Když je takové prostředí znalostí jednou vytvořeno, dalším náročným úkolem je umět se z něj neustále učit tak, abychom dokázali žádoucím způsobem usměrňovat jeho další vývoj.

Směr, hloubka a rychlost toků znalostí a informací
Směr, hloubku a rychlost toků znalostí a informací nelze podle autorů předem určit. Manažeři se tak musí snažit toky spíše usnadňovat než řídit a musí spíše umožňovat přístup ke způsobilostem podle potřeby a na vyžádání než vytvářet předem dané struktury přístupu k nim.

Potřeba rychlého vytváření nových znalostí
Prostředí znalostí se vyvíjí postupně. Je třeba vytvářet mechanismy, které budou umožňovat vznik „vláken“ znalostí a budou usnadňovat rychlé vytváření nových znalostí. „Katalyzátory“ znalostí mají zcela zásadní význam pro integrování informační infrastruktury a obvykle jsou utvářeny tak, aby umožňovaly řízení výslovných a jednoznačných informací (strukturovaných a nestrukturovaných údajů) do podoby efektivního prostředí pro rychlé vytváření znalostí.
 
Sociální infrastruktura spoluvytváření znalostí
Značnou pozornost věnují autoři klíčovým poznatkům, které si firmy musí důkladně osvojit, když chtějí usilovat o vytvoření sociální infrastruktury spoluvytváření znalostí.

Základové vrstvy infrastruktury prostředí znalostí
Pozoruhodnou částí knihy je i popis sedmi nezbytných základových vrstev infrastruktury prostředí znalostí: výcvik a rozvoj, sdílení informací, využívání informací, rozšiřování zdrojů způsobilostí, mobilizování akčních týmů, usnadňování objevů, spoluvytváření hodnoty. Proces spoluvytváření hodnoty na své nejvyšší úrovní zahrnuje i rozvoj strategie samé.

Strategie jako výsledek objevitelského přístupu a experimentování
Tradiční pojetí strategie je takové, že firma může utvářet další vývoj svého odvětví a očekávání zákazníků více či méně samostatně a toto její úsilí že mohou ovlivňovat jen aktivity jejích konkurentů. Nové paradigma vychází z poznání, že vývoj odvětví je ovlivňován také aktivitami spotřebitelů. Ovlivňovat ji stejně tak mohou i firmy, které se zapojují do společného utváření sítě zkušenosti. Ve světě spoluvytváření se strategie stává procesem nepřetržitého experimentování, snižování rizika, snižování potřeby času, minimalizace objemu investic a současné maximalizace tržních účinků. Strategie musí být procesem inovování a objevování. V novém strategickém rámci se tradiční oddělenost procesů formulování strategie a implementace strategie smývá. Ten nejlepší přístup k novému prostoru konkurence je často velice obtížné rozlišit. Než se jasně ukáže, kde a v čem spočívá tržní příležitost, může to vyžadovat mnoho experimentování.

Nová schopnost spravovat podnik
V souvislosti s tím, jak se stále více uplatňuje paradigma spoluvytváření, se změní prakticky každá tradiční funkce v rámci firmy.  Měnící se pojetí strategie a vytváření hodnoty vyžaduje novou schopnost spravovat podnik a rozvíjet konkurenční činnosti. Je třeba znovu přezkoumat každou funkční dovednost v organizaci a odpovědět si na dvě otázky: jsou předpoklady, z nichž příslušná funkce a její řízení vycházejí, slučitelné s požadavky pojetí strategie z pohledu spoluvytváření a se zaměřením na zkušenosti spoluvytváření jako základ hodnoty? Jaké nové způsobilosti organizace potřebuje? Kniha obsahuje příklady, které názorně dokumentují řadu podob, v nichž se klíčové podnikové funkce již rozvíjejí. Poslední kapitola knihy vyjmenovává klíčové funkční změny, jimž budou podniky čelit.

Změna východiska vývoje výrobků
V novém prostoru spoluvytváření se mění východisko vývoje výrobků: úkol se přesouvá od plnění různých souborů technických podmínek k nalézání jedinečných způsobů spoluvytváření hodnoty se spotřebiteli.

Změny v ekonomických agendách a komunikačních kanálech
Ke změnám dojde v oblasti tvorby cen, účetnictví a v  platebních systémech. Změní se i účetní a fakturační systémy. Mnohočetné distribuční a komunikační kanály bude třeba vnímat  nejen jako mechanismus úspory nákladů, ale jako neoddělitelnou součást prostředí zkušenosti.

Nově postavené otázky týkající se informačních systémů
Zejména v oblasti CRM musíme vytvořit nové způsobilosti, které je třeba založit na správně zodpovězených otázkách týkajících se: orientace systémů  z hlediska zkušenosti spotřebitelů,  platformy pro nepřetržitý, aktivní a mnohostranný dialog mezi firmou a různými společenstvími jejích zákazníků, motivace spotřebitelů k aktivní účasti na spoluvytváření systémů, udržování vztahů efektivní součinnosti se zkušenými spotřebiteli, kteří budou chápat a zvyšovat hodnotu, kterou pro firmu mají. Je třeba zajistit, aby systém umožnil reakcí na nejednoznačné dotazy formulované ve vlastním jazyku spotřebitelů, aby systémy dokázaly přizpůsobit široké základně různorodých spotřebiteli. Složitou může být odpověď na otázku: jak si můžeme osvojit takové reakce v oblasti služeb zákazníkům, které dokáží rozpoznat různorodé způsobilosti spotřebitelů a vyjít jim vstříc? Efektivnost obchodních transakcí musí v rámci nového systému CRM koexistovat s flexibilitou vztahů, jejichž středem je zkušenost.

IT jako strategická způsobilost zásadního významu
Musí se změnit pohled na informační technologie. Je třeba přestat považovat IT za podpůrnou způsobilost, a začít ji vnímat jako strategickou způsobilost zásadního významu pro to, aby se středem pozornosti firmy mohla stát zkušenost. Začleňování inovačních kontextových způsobilostí do informační infrastruktury může firmám pomoci v součinností se zákazníky inovovat prvky utváření zkušeností. Firmy pak budou moci spojit inovování zkušeností manažerů s inovováním zkušeností spotřebitelů.

Parametry kvality fungování IT
Vytváření infrastruktury pro spoluvytváření zkušeností bude v příštích desetiletích pro podniky představovat zásadní úkol. Infrastrukturu je třeba orientovat na následující parametry: zaměření na událost , kontextová orientace, mnohosměrná otevřenost, jednotné pojetí , podpora tvorby hypotéz a vývoje budoucích praktických postupů , přístup umožňující souběžné provozování portfolia aplikací , umožňování různorodosti součinnosti , rovnováha mezi inovačními činnostmi a efektivností. Manažeři musí požadovat informační systémy, které dokáží podporovat experimentování a inovace. Manažeři se musí naučit myslet nezávisle na současných informačních možnostech a sami formulovat pronikavé a objevné otázky.

Přestavba organizačních struktur a systému správy
Připravit tradiční organizaci na budoucnost, vyžaduje zásadní přestavbu jejích organizačních struktur a systémů správy. Ani jediná součást firmy nemůže předpokládat, že její role v rámci organizace zůstane neměněna. V souvislosti s tím, jak se postupně upravují podnikatelské modely a objevují se nové problémy a nové příležitosti. Organizace musí opakovaně měnit konfiguraci svých zdrojů – musí přeskupovat své lidi, stroje, svou infrastrukturu a svůj kapitál.

Seznam potřebných dovedností manažérů
Autoři prezentují výběr ze seznamu potřebných dovedností manažérů: řízení spolupráce, řízení cesty změny ,řízení způsobu myšlení ,řízení základny dovedností ,řízení hodnot a přesvědčení , řízení týmů ,řízení reakční doby.

Problematika vnitřní správy firmy
Má-li se osou všech činností firmy stát zkušenost, je to velká pobídka i  pro správní proces podporující spoluvytváření hodnoty. Autoři se ve své knize soustředili na problematiku vnitřní správy firmy – na vztah mezi firemním ústředím a geografickými, funkčními a podnikatelskými jednotkami firmy a na charakter spolupráce mezi podnikatelskými, geografickými a funkčními jednotkami při spoluvytváření hodnoty.

Nové vnímání vztahu jednotlivce a instituce
K převratným poznatkům prezentovaným  autory patří i konstatování, že při uplatnění nového přístupu přecházíme od pohledu na jednotlivce, jehož středem je instituce, k takovému vnímání instituce, jehož středem je jednotlivec. Je to změna, která bude mít hluboké důsledky pro budoucnost, jež dnes nikdo dosud nedokáže plně předjímat.

Závěr:
       Budoucnost konkurenčních činností je utvářena změnami ve významu hodnoty, změnami v rolí spotřebitele a firmy a povahy jejich součinností – změnami, které naprosto zásadním způsobem proměňují proces vytváření hodnoty. Nové podmínky vytváření hodnoty vystavují naše myšlení v mnoha směrech náročné zkoušce. Je to doba, která odráží otevírající se nekonečné příležitosti ke spoluvytváření hodnoty. Pokud máme být schopni efektivně konkurovat v novém prostředí příležitostí, musíme si osvojit nové způsoby myšlení a jednání. V tom také samozřejmě spočívá hlavní snaha autorů knihy. Kniha poskytuje určitou mapu budoucnosti, určitý plán cesty, kterou musí všichni vedoucí podnikoví pracovníci nakonec odvážně projít. Rychlý a jednorázový přechod od tradičních systému hodnotového řetězce a uspokojování potřeb k efektivní síti zkušenosti je téměř nemožný. Spíše je třeba postupovat po etapách, prostřednictvím učení se založeného na experimentování.
       Uvedené důsledky překračují svět obchodu a podnikání. Ani ve státní správě, v oblasti školství a vzdělávání, v sektoru zdravotní péče, ani ve světě umění, věd a duchovního života nelze zastavit tento současný trend směřující k takovému vnímání instituce, jehož středem je jednotlivec. Může pomoci vytvořit nový základ pro sociální legitimitu všech velkých institucí v naší společnosti. V oblasti podnikání může dovést k ekonomice „lidí, s lidmi a pro lidi“.
       Opakuji, že uvedený text představuje subjektivní výběr hlavních myšlenek knihy „Budoucnost konkurence“, prezentovaný s využitím volných citací z knihy. Tato forma byla zvolena ve snaze usnadnit potenciálním čtenářům rozhodování v otázce koupě knihy a to s minimálním rizikem zkreslení přístupu. Pokusil jsem takto se přiblížit obsah, který představuje velkou změnu v přístupu k celé řadě jevů podnikové ekonomiky a managementu.
       Formou přílohy uvádím výběr položek z detailního obsahu, který jsem si pořídil během studia. Usnadní Vám orientaci. Najdete ji na samostatné stránce ZDE – ZDE.
       Jsem přesvědčen, že knize vydané v Management Pressu oprávněně patří místo v knihovně každého, kdo chce VČAS pochopit trendy vývoje konkurence a jeho dopad na život firem, institucí i jednotlivců v roli spotřebitelů. Příklady uvedené v knize Vás přesvědčí, že nejde o dalekou budoucnost, ani o sci-fi, ale naopak, že projevy popisovaného vývoje můžete již dnes spolehlivě identifikovat. Přeji Vám, abyste u knihy s náročným, ale mimořádně závažným obsahem vydrželi, k jejímu obsahu se vraceli,  a patřili k těm, kteří se dokáží včas na všechny náročné změny připravit tak, abyste měli vývoj ve své firmě nebo instituce pod kontrolou. 

Arnošt Katolický ©
Doc.aka@akamonitor.cz
http://www.akamonitor.cz/
9. října 2005